Připravované Ubuntu a co byste o něm měli vědět

Možná jste již zaznamenali poměrně velké změny ve vývoji nejoblíbenější linuxové distribuce Ubuntu, které nyní hýbou světem. Od počátku roku Canonical oznámil a předvedl několik novinek. Stále ale není úplně jasné, co to znamená pro běžného uživatele, či jak to ovlivní celkovou práci s počítačem.

Canonical připravoval několik novinek v tajnosti a o nových produktech ven neunikla žádná informace déle než půl roku. Jako novoroční překvapení nás čekalo oznámení, že se aktivně pracuje na nové platformě Ubuntu Phone, která přinese Ubuntu na mobilní telefony. S postupem času se začaly vynořovat další, nyní ne tolik zajímavé, detaily.

Přestože nová platforma velmi rychle zaujala a mobilní Ubuntu si dokonce odneslo z mobilního veletrhu MWC cenu za nejlepší produkt 2013, začaly se vynořovat také první obavy. Především se objevovaly hlasy, zda je Canonical schopen tento nový vývoj zafinancovat, co se stane, když se jim nepodaří dobýt mobilní trh a hlavně, jaký vliv to bude mít na vývoj desktopového Ubuntu.

Otázky zůstaly ještě chvíli nezodpovězeny, avšak bylo známo, že Canonical plánuje sjednotit prostředí i některé aplikace na všech svých odnožích. První krůčky v tomto směru ovšem proběhly již o několik let dříve (2010), v době, kdy byla vydána první verze prostředí Unity. Toto prostředí bylo po půlroční fázi „testování“ na verzi Ubuntu pro netbooky zařazeno do hlavní větve a edice pro netbooky tak mohla být zrušena.

O měsíc a půl později, v únoru 2013, nás čekalo další představení, tentokráte Ubuntu pro tablety. To bylo poprvé k vidění právě na veletrhu MWC a byla to jen další ukázka konvergence nového prostředí Unity 8 a Ubuntu. Ubuntu Phone se dostal oficiálně do povědomí jako Ubuntu Touch, který je dostupný pro mobilní telefony i tablety zároveň.

Obavy z Ubuntu Touch nakonec již téměř pominuly, přece jen je to skvělá platforma, která přináší množství funkcí, které Androidu chybí, ale měly je některé předchozí mobilní systémy (Maemo či Meego). Zároveň, popularita tohoto produktu je obrovská, vývoj kolem platformy je velmi aktivní a není uzavřený, tedy každý může vývoj sledovat či dokonce ovlivnit.

zdroj obrázku: Canonical

Žádný Wayland, ale Mir

Když už se zdálo, že Canonical nemůže ničím překvapit, přišla další rána. Každá mince má ale dvě strany, tak začnu tou špatnou.

Zatímco ostatní projekty počítaly s tím, že Canonical přejde, podobně jako všichni ostatní, na Wayland, grafický server nahrazující již léta zastaralý X Window System (X11), tak Canonical v tichosti vyvíjel alternativu, a to bez jakýchkoliv upozornění. Nebylo by na tom nic tak špatného, kdyby se až do doby oznámení netvářili, že Wayland je jasná volba. Dokonce vyhradili jednoho vývojáře, aby s Waylandem pomáhal. Tato zpráva tedy přišla jako blesk z čistého nebe a velmi rychle vyvolala vlnu nevole u mnoha vývojářů dalších projektů. Alternativní grafický server totiž nepochybně zapříčiní prohloubení rozdílů mezi Ubuntu a zbytkem linuxových distribucí a teoreticky může znamenat, že některé aplikace poběží jen na jedné z technologií. Největší obavy potom plynou z ovladačů grafických karet, protože stále není jasné, jak se nVidia či AMD postaví k Miru a Waylandu a zda budou podporovat oba systémy.

Na druhou stranu, Mir má také velmi pozitivní dopad. Oproti Waylandu je napsán v moderním C++11 a jeho kód je mnohem menší a tedy i lépe udržovatelný. Také podporuje API, což dává vývojářům obrovskou volnost u jakýchkoliv změn v samotném kódu. Dalším aspektem je kompatibilita jak s destopovými ovladači grafických karet (aktuálně pouze těmi svobodnými), tak též kompatibilita s mobilními ovladači pro SurfaceFlinger známý z Androidu. Díky podpoře více typů ovladačů je usnadněna konvergence mezi desktopem a mobilními zařízeními, na nichž již Android běží, což by výrazně mohlo pomoci výrobcům těchto zařízení.

Paradoxně ale Mir pomohl i Waylandu. Nebýt něj, pravděpodobně se s Waylandem ještě pár let nesetkáme. Vyvíjí se již poměrně dlouho, ale zatím jsme se žádného většího nasazení nikde nedočkali. Konkurence je vždy dobrá a v tomto případě skutečně svědčí, Walyand se nyní vyvíjí výrazně rychleji. Existence Waylandu je naopak pozitivní pro Mir, jelikož ten již Wayland v mnoha ohledech téměř dohnal a oba projekty se tak octnuly již v použitelném stavu a jsou spíše vylepšovány, než-li doplňovány o nové funkce.

Canonical plánuje nasadit Mir již v příští verzi Ubuntu

Dosud to byla zábava, ale Mir ve výchozím stavu v Ubuntu 13.10 je již mnohem vážnější záležitost. Pokud půjde něco špatně, Canonical může velmi snadno přijít o část svých uživatelů, především těch, kteří aktualizují každého půl roku a nezdržují se pouze u verzí s dlouhodobou podporou.

K zachování kompatibility s aktuálním softwarem i prostředím bude využita vrstva Xmir, která nicméně přináší jisté ztráty ve výkonu počítače. Ty se s vývojem budou ještě zmenšovat, přesto to může mýt negativní dopad pro hráče her či grafické návrháře.

Dalším problémem je nekompatibilita s ovladači grafických karet nVidia a AMD, v tomto případě se systém neviditelně přepne na původní X Window System. Canonical ale doufá, že nVidia a AMD své ovladače pro Mir do verze Ubuntu 14.04 LTS vydají.

Pro ty, kteří rádi testují nové věci, bude v Ubuntu 13.10 k dispozici také Unity 8, vedle výchozího a stabilního Unity 7. Nejnovější Unity je nyní dostupné pouze na mobilních telefonech a tabletech, v plánu je ho ale nakonec použít na všech zařízeních, tedy i na desktopech a televizích.

zdroj obrázku: diit.cz

Co bude s desktopem a s kompatibilitou. Bude možné ovládat Ubuntu i myší?

Jak se před pár dny vyjádřil Jono Bacon, jeden ze známějších vývojářů Ubuntu, desktop rozhodně není mrtvý. Některá práce se na mobilu či tabletu přece jen dělá špatně a stále jsou zde počítače, které budou ještě léta sloužit. Přesto, prodeje počítačů výrazně klesly a pokud by se Canonical nezaměřil i jinam, měl by to mnohem těžší. Každopádně, desktop zůstává stále velmi významný, i přes to, že se aktuálně vývojáři soustředí více na nový a nehotový Ubuntu Touch.

Kompatibilitu s existujícími aplikacemi by měl zajistit Xmir, snahou je ovšem v Miru nativně podporovat alespoň ta základní GUI, tedy Qt a Gtk. Na Qt nyní v Canonicalu spoléhají a stavějí kolem něj celé nové prostředí a aplikace, na podpoře Gtk se stále ještě pracuje.

Unity 8 je konvergentní prostředí, které se přizpůsobí vašemu zařízení a tedy samo pozná, zda běží na tabletu či počítači. Bude možné ho ovládat doteky stejně tak snadno, jako televizním ovladačem či myší. Ovládání nového prostředí se v principu tolik nemění od toho dnešního a uživatel Ubuntu tak nebude mít problém s přizpůsobením. Veřejnosti zatím ale není známa práce s jednotlivými okny, zda bude stejná, jako na tabletech, či bude bližší té aktuální.

Používáte-li pouze verze Ubuntu s dlouhodobou podporou (LTS – Long Term Support), potom se nemusíte, alespoň zatím, ničeho obávat. Mir bude zřejmě v době Ubuntu 14.04 LTS již použitelný, stejně tak jako Unity 8. Doufejme, že již budou připraveny také ovladače GPU.

Pokud nyní používáte Ubuntu 13.04, je situace mnohem horší a pro tak velkou distribuci, jako je Ubuntu, velmi nezvyklá. V každém případě, systém by fungovat měl relativně standardně, podle Canonicalu by uživatel neměl poznat rozdíl. Vzhledem k tomu, že se jedná o nový a zatím neotestovaný software se ale může stát, že nové Ubuntu na některých počítačích ale nebude vůbec fungovat nebo bude velmi nestabilní a pomalejší. Ovšem uvidíme, co Canonical zvládne do vydání Ubuntu 13.04, stále na to má 4 měsíce.

Krátký výhled do budoucnosti

V Ubuntu 14.04 LTS budou již letošní změny mnohem více otestovány a stanou se tak výchozími volbami. X Window System již nebude součástí a pravděpodobně ani podporován. Potká nás ale minimálně jedna významná novinka, tedy nové instalační balíčky. Ubuntu je distribuce odvozená z Debianu a standardně používá balíčky stejného typu (.deb). Od Ubuntu 14.04 LTS se zde ovšem objeví alternativa, která zajistí, že se aplikace budou instalovat do prostoru uživatele, nikoliv do systémových adresářů, což přinese sandboxing, podobný tomu na Androidu. Hlavním důvodem pro nové balíčky jsou ale vývojáři softwaru, pro něž by nový způsob měl být snazší, stejně jako distribuce díky přiloženým závislostem, vyjma těch systémových. Nebude tak již docházet k nekompatibilitě, ale na druhou stranu naroste velikost instalačních balíčků. Základní software a pravděpodobně i veškeré existující aplikace se budou i nadále distribuovat skrze standardní balíčky deb. Nový způsob instalace softwaru se zřejmě nejprve objeví na Ubuntu Touch, a to již brzy.

Od verze Ubuntu 14.04 LTS by měl být také sjednocen základní kód pro desktop, Touch i televize a Ubuntu by se měla stát jen jedna platforma, která běží všude. To znamená také nové výchozí aplikace na desktopu (prohlížeč obrázků, správce souborů či přehrávač hudby), které budou díky této změně nejspíše převzaty z mobilní platformy.