Ještě před pár lety si mnozí kompletní přechod na Linux ani nedokázali představit, dnes, zdá se, to není až tak složité. Svobodný desktop v mnohém dospěl a může tedy nabídnout i to, co jeho používanější konkurence nemůže a pro většinu lidí bez sebemenších kompromisů.
Hlavní linuxové distribuce, v čele s Ubuntu, připravily v posledních letech stabilní půdu pro uživatele i vývojáře softwaru. Můžeme tak sledovat rychle rostoucí počet kompatibilních aplikací a her, s čímž také úzce souvisí stále zlepšující se hardwarová kompatibilita a zvyšující se výkon ovladačů.
Nejdůležitější jsou základy
Zaměříte-li se na vývoj pár nepoužívanějších distribucí, zajisté si všimnete poměrně výrazných změn v posledních letech. Vznik nových, ergonomických a uživatelsky přívětivých prostředí Unity a Gnome3 pomohl většině distribucí velmi výrazně zjednodušit a zatraktivnit svou tvář pro nové uživatele, což mělo za následek snazší přechod z Windows či Mac OS X.
Kromě povrchových změn došlo také k aktualizacím pod kapotou, především v linuxovém jádru, které se již dávno stalo nejrychleji se vyvíjejícím svobodným projektem vůbec. Poměrně výrazně se tak vylepšila podpora hardwaru, také díky větší ochotě výrobců, kteří berou Linux mnohem více v potaz.
Některé distribuce, především Ubuntu, dále postupně zavádějí automatické testy svých aplikací i celého systému, díky čemuž značně zvyšují pravděpodobnost hladkého chodu na počítačích uživatelů.
Snadné a bezproblémové používání i příjemný vzhled nebyly dříve ani zdaleka pravidlem, přesto se ve většině případů podařilo tohoto stavu dosáhnout, což významně usnadňuje pozici Linuxu a jeho přijetí v širších kruzích.
Základy, na kterých lze později stavět
Vývojáři linuxových distribucí připravili vhodnou půdu pro uživatele i autory softwaru. O tom, že v tomto ohledu Linux vyspěl svědčí také stále se rozšiřující nabídka podporovaného softwaru. Asi nejviditelnějším příkladem je dostupnost herního klienta Steam, díky němuž bylo na Linux letos portováno tolik herních titulů, jako nikdy dříve. Nejedná se ale pouze o tuto záležitost, i další aplikace počítají s Linuxem jako s jedním z podporovaných systémů, za zmínku stojí například v Číně velmi oblíbený kancelářský balík Kingsoft Office či nástroj na vývoj her Leadwerks.
S novými hrami také úzce souvisí vývoj ovladačů grafických karet, které jsou srovnatelné s těmi dostupnými pro jiné platformy, nebo je i předčí.
Časy se mění, o Wine už nezakopnete
Nejste-li zapálený hráč pro Linux nedostupných her, snadno se vyhnete aplikační vrstvě Wine, která umožňuje běh aplikací napsaných pro Windows v linuxovém prostředí.
Zatímco dříve byla situace zcela odlišná a spousta uživatelů si stěžovala, že jim chybí to či ono, s posílením významu Linuxu jako desktopového systému došlo ke značné nápravě. Kromě nových aplikací se ty stávající , také pro mnohé nepostradatelné, dočkaly významných vylepšení. Patří zde například LibreOffice či ekosystém Gnome (správce souborů, prohlížeč obrázků, ...). Již dlouhou dobu stojí na špici také webové prohlížeče Google Chrome či Firefox.
Množství běžných aplikací Linux tedy podporuje a rozhodně si nelze stěžovat na jejich nedostatek. Pokud vaše práce přesto závisí na jistém typu softwaru, velmi pravděpodobně existuje alespoň jeho linuxová alternativa.
A pokud to nelze jinak, Wine je stále dostupné, prochází aktivním vývojem a umožňuje běh obrovského množství softwaru. Neúplnou, ale bohatou databázi podporovaných aplikací, doplněnou o hodnocení uživatelů a jejich zkušenosti, naleznete na webu AppDB.
Vhodná doba pro přechod z Windows na Linux?
Navzdory počtu dostupných distribucí je pouze pár z nich skutečně vhodných pro běžné uživatele. Zahrneme-li podmínku spolehlivosti, kontinuálního vývoje a uživatelské přívětivosti, zůstane nám na výběr jen z mála možností.
Protože vývojáři podporují především Ubuntu a to také dokáže obsloužit zřejmě nejširší spektrum hardwaru již ve výchozím stavu, obecně se tak doporučuje právě tato distribuce.
Změny na všech frontách
Linux se vyvíjí rychle, někdy možná až příliš. Jak Ubuntu, tak jiné distribuce, plánují přechod na nový grafický server, čímž mohou velmi výrazně znepříjemnit pohodlnost práce uživatelům. S novinkou bude mimo jiné souviset také snížení grafického výkonu, způsobené nutností překladu vykreslovaní grafiky ze starého serveru na nový.
Canonical ujišťuje, že jejich transformace bude bezproblémová, kromě toho je stále ještě měsíce vzdálena a do té doby se může ledacos změnit. Nezbývá tedy než doufat, že žádné komplikace skutečně nenastanou.
Nejedná se ale o jedinou změnu, přijdou i další, včetně nového, pro všechna zařízení jednotného, prostředí či významné úpravy vývoje snad směrem k „rolling release“, což je pozvolný přechod ze starší verze distribuce na novou postupným aplikováním změn v době, kdy jsou připraveny. V záloze by ale stále měly zůstat verze s dlouhodobou podporou, vhodné zejména pro firmy a nenáročné uživatele.
Pokud máte o Linux zájem a jste pouze běžný uživatel, nenechte se odradit. Ubuntu, ale i některé další distribuce (Linux Mint, možná i Fedora), jsou více než připraveny. V případě nasazení Ubuntu bych ale raději doporučil verzi s dlouhodobou podporou, například Ubuntu 12.04 LTS, jemuž stále zbývá téměř 4 roky životnosti s možností snadného přechodu na nadcházející LTS verzi Ubuntu, 14.04.
