Webový prohlížeč Maxthon vydán pro Linux

Po několikaměsíčním vývoji byla konečně uvolněna první veřejná verze webového prohlížeče Maxthon pro Linux. Ten poměrně nově staví na Chromiu, svobodné verzi populárního Chrome od Googlu a je plně kompatibilní s jeho doplňky.

Pokud jste si zamilovali webový prohlížeč Chrome pro jeho svižnost a nepřeberné množství funkcí, zajištěné mimo jiné i širokou nabídkou snadno instalovatelných doplňků, je možné, že si oblíbíte také Maxthon, který podporuje totéž co Chrome, a přidává několik příjemných vlastností navíc.

Kde jeden projekt zemřel, zrodil se druhý
Maxthon není jediný prohlížeč, který využívá základy projektu Chromium. Ke stejnému rozhodnutí došli také vývojáři dříve velmi oblíbeného prohlížeče Opera, přestali se tak starat o zdokonalování vlastního vykreslovacího jádra i GUI a mohli se začít soustředit pouze na úpravy vzhledu, vývoj rozšíření a integraci služeb. Jedním z rozhodnutí bylo, společně se změnou vedení, také ukončení vývoje Opery pro Linux, navzdory původnímu přislíbení linuxové verze v pozdějším stádiu vývoje. Sami vývojáři Opery chtěli i přes rozhodnutí vedení prohlížeč ve volném čase na Linux přenést, ale i toto jim bylo zakázáno se slovy, že chtějí-li na Opeře mimo pracovní dobu pracovat, mají tak činit pouze na verzích pro Windows či Mac OS X.
Ekosystém služeb Maxthon Passport
Stejně jako vám Google Chrome či svobodné Chromium umožňuje připojit se ke službám Google, i prohlížeč Maxthon přichází s vlastním cloudem, který si ukládá vaše nastavení, historii a další data v zašifrované podobě a sdílí je mezi vašimi počítači, telefony a tablety.

  • Cloud Push → Umožňuje zasílání odkazů, textů a obrázků na další vaše zařízení.
  • Cloud Share → Chová se podobně jako Cloud Push, data však nejsou sdílena s dalšími Maxthon prohlížeči, nýbrž zveřejněna online.
  • Cloud Download → Stahované soubory je možné uložit do cloudu, odkud jsou dostupné z jiných vašich instancí prohlížeče Maxthon.
  • My Cloud Tabs → Sdílí předchozí sezení se všemi vašimi zařízeními.
  • Cloud Syns → Ukládá data vašeho účtu včetně oblíbených stránek a nastavení prohlížeče na další zařízení.
  • SkyNote → Dovoluje ukládat poznámky a přistupovat k nim odkudkoliv.

AdBlock od prvního spuštění
Zvláštností prohlížeče Maxthon, podobně jako je tomu u Opery, je aktivovaný plugin AdBlock již ve výchozím stavu. Ačkoliv sám tento plugin nepoužívám, je to způsobeno spíše jen z důvodu vlastní lenosti plugin instalovat, než abych ho vůbec nevyužil. Přibalení této blokády reklam do instalátoru tak považuji za jednu z příjemných vlastností tohoto prohlížeče. Nemluvím teď o morálnosti samotného pluginu.

Flash v nejnovější verzi nečekejte
Google Chrome je aktuálně jediným linuxovým prohlížečem, který obsahuje v základní verzi nejnovější přehrávač Adobe Flash Player. Aktuální Flash Player je naštěstí možné, díky stejnému motoru obou prohlížečů, dostat neoficiální cestou i do svobodného Chromia a tudíž i do Maxthonu, který na něm staví. Pokud ale nechcete strávit odpoledne zprovozňováním této technologie, můžete se snadno a bez obtíží spokojit se standardním Flash Playerem ve verzi 11.2, který je dostupný pro všechny linuxové prohlížeče a stále získává všechny opravné záplaty.

Bezpečí nade vše
I takto poněkud přehnaně by se dalo říct, že Maxthon myslí také na soukromá data uživatelů. Samozřejmostí je identifikace webových stránek, které navštěvujete a v závislosti na jejich důvěryhodnosti informování uživatele o případném nebezpečí. Navštívíte-li tak podezřelou stránku, Maxton vás před načtením obsahu varuje. Uživatel je tak automaticky chráněn před některými stránkami a pokusy o phishing.
Maxthon, stejně jako všechny moderní prohlížeče, obsahuje také soukromá sezení, umožňuje tedy procházení webu bez jakéhokoliv zaznamenávání historie či trvalého ukládání dat, jako jsou cache stránek. Nejdete zde také sezení hosta, které nijak neinterferuje s vašim účtem.
Budete ale muset důvěřovat službám Maxthon Passport a částem, které byly do původního kódu prohlížeče Chromium dodány. Možnost, že Maxthon pečlivě zaznamenává vaši aktivitu na webu nelze nikdy zcela vyloučit, podobně jako je tomu u Google Chrome, IE a dalších proprietárních prohlížečů. S účty na Google a sociálních sítí a špehováním poskytovatelů internetu se však skutečné anonymitě nikdy nepřiblížíte.
Vzhled: Chrome všude kam se podíváte
Nastavení prohlížeče i rozložení ovládacích prvků náramně připomíná příbuzný Chrome, vzhled elementů je však značně upraven. Moha lidem může Maxthon připadat mnohem elegantnější, než jeho vzor, ikonky jsou větší a prohlížeč se snadněji ovládá. Pokud máte dotekové zařízení, bude to pro vás obrovské plus, stejně jako gesta myší.

Vrátím-li se ještě na moment čistě ke vzhledu, v Linuxu je možné si, podobně jako v Chrome/Chromiu, přizpůsobit celkový dojem prohlížeče v závislosti na aktuálním Gtk schématu a aktivovat si systémovou lištu. Barevný vzhled (podle Gtk) můžete změnit v nastavení prohlížeče, systémovou lištu lze pak zapnout po kliknutí prvým tlačítkem na horní panel prohlížeče.

K ovládání Maxthonu je možné využít, jak jsem již výše uvedl, kromě klasického klikání a scrollování i gest myší. Stačí kliknout pravým tlačítkem a poté alespoň přibližně nakreslit jeden z rozpoznatelných tvarů. Po jejich zadání se spustí přednastavená akce. Gesta dokáží značně urychlit procházení v krátkodobé historii, přepínání panelů či manipulaci s nimi.

Ukládání hesel, „Magic Fill“Stejně jako ostatní prohlížeče, i Maxthon si ukládá vaše hesla v zašifrované podobě. Klasicky si tak můžete zvolit mezi uložením údajů či jejich ignorováním, v případě, že máte zájem je zadávat pokaždé ručně. Data jsou pak sdílena skrze cloud a přístupná z dalších zařízení.

Jen další prohlížeč pro Linux?
Ačkoliv desktopový Linux není ani zdaleka nejrozšířenější operační systém, možnosti volby prohlížečů jsou zde opravdu velké. Linux podporují dva nejvýznamnější hráči na trhu, Google Chrome a Firefox. Microsoft se svým Internet Explorerem na mrazivý polární trh samozřejmě neexpandoval, jestli je to pro linuxové uživatele dobře či špatně posuďte sami.

Naleznete zde ale i spoustu dalších prohlížečů, nevyjímaje zvláště na Linuxu hojně používané Midori, které se pyšní jednoduchým a výpočetně nenáročným uživatelským rozhraním při zachování velmi použitelného a přívětivého designu.

Maxthon pro Linux tedy nepřináší v podstatě nic nového, kromě svého ekosystému. Pro zaběhlé uživatele Chrome/Chromia či Firefoxu tudíž není nový přírůstek do rodiny zřejmě toliko zajímavý, aby je donutil k přechodu. K vykreslování používá WebKit a není tak příliš vzácný ani pro vývojáře webu. Na druhou stranu, svěží design i Maxthon Cloud mohou pomoci uživatelům z jiných operačních systémů při přechodu na Linux – ti tak nemusejí opouštět služby, na které jsou zvyklí.

 

Pro stažení prohlížeče Maxthon Cloud Browser přejděte prosím na stránky maxthon.com. Instalační balíčky jsou dostupné ve 32 i 64 bitových verzích ve variantách .deb (Ubuntu) i .rpm (Fedora), nebo jako archivy .tgz pro ostatní systémy.

Autor: Martin Kozub | středa 26.3.2014 14:00 | karma článku: 14,76 | přečteno: 1292x