Proč školy nepoužívají Linux?

Běžnou vlastností základních a středních škol by mělo být především obecné pojetí výuky. Student by měl být seznámen s univerzálními postupy, pokud možno z více úhlů pohledu. V praxi tomu tak ovšem není.

Nebudu se zde zabývat otázkou výuky předmětů jako je dějepis či matematika, ale zaměřím se výhradně na informatiku, kde vidím největší nedostatky.

Pevné kořeny Microsoftu

Operační systém Microsoft Windows je na školách pevně uchycen. Najdete ho téměř všude, na stanicích studentů i na stanicích učitelů. Svou pozici si vydobyl v dobách, kdy šlo o v podstatě jediný použitelný systém. Ale časy se mění a myslím, že podle nich by se měly přizpůsobovat i osnovy škol. I přes to, že školy Windows pořizují za nižší ceny než běžní uživatelé, je nutno si položit otázku, „Je to skutečně vhodné?“ Myslím si, že nikoliv.

Microsoft Windows je sice dominantním operačním systémem a pravděpodobnost, že s ním bude absolvent nucen pracovat je tedy vysoká, ale již jen výuka něčeho jiného a případně porovnání s konkurencí by byla skutečná výhoda daného studenta. Mnohem pravděpodobněji by se naučil daleko obecnější postupy ovládání počítače. Dokázal by tak pracovat nejen s tlačítkem start, ale klidně by se přizpůsobil i dashi v Ubuntu nebo hodně odlišnému ovládání ve Windows 8. Vyrůstání nových uživatelů na Windows tak vytváří nové, potencionální uživatele Microsoftu, kteří si pravděpodobně nikdy nezvyknou na něco odlišného – nebudou mít ani zájem. Když už jednou používají Windows, ať již draze zaplacené nebo nelegálně stažené, zůstanou u nich bez jakéhokoliv ohledu na alternativy.

Dalším problémem výuky čistě Windows je jejich cena. Školy musejí utrácet velké množství finančních prostředků za nepotřebný systém, přičemž by tyto mohli použít na jiné účely, například nákup výkonnějších počítačů. Částka za softwarové vybavení celé učebny často přesahuje i 100 000 korun, započítáme-li do ní základní běžné vybavení Microsoft Windows, Microsoft Office a grafický editor Zoner. Přitom ke každé z uvedených aplikací existují kvalitní alternativy s otevřeným zdrojovým kódem.

Neochota vyučujících

Z vlastní zkušenosti ale vím, že absolutně největším problémem je neochota většiny vyučujících něco měnit. Hlavně že to funguje tak, jak to je. Učitelé informatiky na základních školách jsou často lidé, kteří o počítačích neví zhola nic. Zde výuka obvykle spočívá ve tvorbě nových adresářů na ploše, v psaní diktátů a v kreslení „uměleckých děl“ v Malování.

Bohužel, na středních školách se situace příliš neliší. Učitelé jsou opět lidé, kteří o počítačích často neví více, než jejich chytrá kniha: S počítačem nejen k maturitě, a výuka se také nevěnuje ničemu zajímavému. Ze svých hodin IVT si například pamatuji tvorbu zadaného tvaru v Zoneru na čas nebo test, v němž bylo vytištěno okno Wordu a úkolem byl jeho popis. Většinou šlo o zcela nesmyslné, zbytečné činnosti, které byli navíc doplněny nesprávným výkladem učitele. V takové situaci je tedy těžké vůbec něco změnit. Učitele to nezajímá a studentům je to také jedno, jako cokoliv jiného.

Světlé výjimky

To, že lze celá situace řešit i jinak dokazují některé školy, kde se Linux stal běžnou výukovou platformou. Na škole se tak žáci setkají s něčím jiným, než znají z domu, mohou systémy porovnat a sami, na vlastní kůži, si osahat jejich funkce a rozdílné vlastnosti. Tento postup považuji za téměř dokonalý a nejsnáze dostupný kompromis. Ve výsledku si tak každý může vybrat to, co mu vyhovuje nejvíce a to ještě v době, když se s počítačem učí. Škol s podobným přístupem ale není mnoho a stále existuje velké množství studentů, kteří o Linuxu nemají ani nejmenší ponětí.

Linux je kvalitní zázemí

Na hardwaru, na kterém mají Windows 7 problémy, je Linux stále docela svižný. Je dobře použitelný pro provádění výpočtů, vykreslování 3D grafiky i k běžné práci, tedy prohlížení webových stránek a psaní dokumentů. Pokud by školy Linux skutečně nasadily, nemuseli by se bát absence klasických aplikací, používaných ve výuce. Spousta aplikací je dostupná nativně i pro Linux, MS Office lze nahradit LibreOfficem a Zoner Inskcapem. Pokud škola vyžaduje nějaký software, určený vyloženě pro Windows, aplikační vrstva Wine ho velmi pravděpodobně dokáže spustit. Zda je váš software podporovaný si můžete zjistit zde.

Přechod na Linux by se tedy vyplatil snad ve všech oblastech. Studenti by měli větší přehled a školy by ušetřily. Microsoft by ale přišel o velké peníze, které z kapes finančních poplatníků získává. A to nemůže dopustit, takže se drží zuby nehty i v oblasti státní správy, která tak Windows na školách podporuje.

Edubuntu - Ubuntu do škol

Existují i speciální distribuce, které si kladou za cíl usnadnit správu přímo ve školním prostředí. Zároveň jsou dodávány s širokou nabídkou předinstalovaných i doinstalovatelných studijních aplikací. Edubuntu přichází s prostředím Unity i Gnome3 (včetně verze s klasickým panelem) a dává správci možnost rozhodnout se pro to, které mu lépe vyhovuje. V repositářích jsou dostupná ale i další prostředí. Výhodou Edubuntu je jeho jednoduchá správa ze správcovského počítače, jelikož již v základu obsahuje aplikaci ke sledování aktivity uživatelů a ovládání jednotlivých zařízení, připojených do sítě. Snaží se tedy vyjít vstříc jak nárokům žáků, tak i nárokům jejich učitelů.