Meizu MX4 v edici s Ubuntu

Jak se pracuje s aktuální vlajkovou lodí mezi zařízeními s Ubuntu? A stojí pořízení takového telefonu vůbec za to nebo je to jen plýtvání penězi a je lepší investovat do něčeho standardnějšího? Nejen to se zde pokusím objasnit.

Meizu MX4 je letošní (vloni představený) model mobilního telefonu čínského výrobce Meizu, který je za svou cenu velmi dobře vybaven. 20,7 Mpx fotoaparát a displej o rozlišení 1920×1152px jsou jen některé z jeho kvalit. Ačkoliv se o jeho distribuci s operačním systémem Ubuntu mluvilo již déle, dostupný byl až na začátku letošních prázdnin. Krátce byl k mání pouze pro pár vyvolených, kterým se podařilo vyhrát jednoduchou webovou hříčku, jež pro zájemce připravilo Meizu s firmou Canonical – nyní si ho ale mohou objednat všichni.

První pohled

Po hardwarové stránce není telefonu téměř co vytknout. Nejedná se sice o žádnou příliš štíhlou placku, ale to je v dané cenové kategorii celkem běžné. I přesto telefon působí, alespoň ve své světlé variantě, celkem odlehčeně. Při svých rozměrech může být pro někoho problém uchopit ho jednou rukou a ponechat si palec volný pro psaní na displeji. I když mi toto problém nečiní, je mi i tak pohodlnější pracovat s telefonem při použití obou rukou.

Příšerný plast

Naneštěstí si nelze nevšimnout velmi špatného provedení zadní části telefonu. Ačkoliv přistroj vypadá velmi slušně z čelní strany, stejně jako zboku, zadní část přinejmenším bílé varianty působí velmi plastově. O této vlastnosti telefonu jsem věděl již při jeho nákupu, ale protože nabídka telefonů Ubuntu je omezena na bílou a zlatou – kterou jsem nechtěl, nic jiného mi nezbylo. Pokud byste nemohli plastový vzhled vystát, doporučuji verzi zlatou, která by měla z tohoto pohledu vypadat lépe.

Co se na telefonu skutečně povedlo je velmi jemný a velký displej, který zaujme především hráče her a webové surfaře, a kvalitní fotoaparát s vysokým rozlišením, jež je jako dělaný pro příznivce fotografování. Telefon tak perfektně zastane službu při různých výletech a dovolených nebo při cestování do práce či do školy.

Výdrž baterie je, z toho co jsem zatím dokázal vypozorovat, relativně standardní a víceméně odpovídá naměřeným testům s OS Android. Telefon podporuje mj. také sítě LTE, ale bohužel ne v České republice rozšířená pásma. Protože jsem ale s telefonem zatím nevytáhl paty z Prahy, zatím se mi nestalo, že bych signál LTE neměl (vyjma výtahů a metra). Přesto, pokud z Prahy odjedete, budete muset LTE nejspíše úplně oželet.

Cesta k telefonu

Pokud už se rozhodnete pro telefon s Ubuntu, máte v podstatě na výběr mezi dvěma variantami. Buďto se můžete poohlédnout po některém z podporovaných zařízení Nexus, mezi nimiž se objevují nejen telefony, ale i tablety, nebo můžete sáhnout po některém z aktuálně tří prodávaných zařízení s Ubuntu.

První varianta může být levnější a pokud jste již majitelem takového zařízení, mohu tuto cestu z vlastní zkušenosti doporučit. Sám již zhruba rok provozuji Ubuntu na tabletu Nexus 7 2013 LTE (deb) a to více či méně bez problémů. Tady ale stojí za to podotknout, že Nexus 7 LTE není oficiálně podporovaným Nexusem a odtud pramení většina z mých dosavadních potíží. Pokud jste jeho majitelem, pak doporučuji poohlédnout se zde, a nechcete-li přijít o své nervy, tak raději příliš neexperimentovat. Když ale odfiltruji potíže zapříčiněné absencí oficiální podpory, řadím se již celkem dlouho mezi velmi spokojené uživatele mobilního Ubuntu, a jsem si jistý, že bych si s WiFi verzí svého tabletu neměl v podstatě na co stěžovat.

Můj prvotní pohled na Ubuntu pro mobilní zařízení nebyl zdleka tak optimistický

Pokud už u vás zvítězí Nexus nad skutečným telefonem Ubuntu, čeká vás jediná překážka – a to, že je telefon dodáván s operačním systémem Android a k jeho výměně jsou potřeba alespoň základní znalosti. Samotný telefon budete muset odemknout a s pomocí nástroje „ubuntu-device-flash“ do telefonu nahrát nový systém. K tomu se budou hodit některé informace uvedené na této stránce.

Pokud ale máte na výběr, určitě sáhněte po druhé variantě a to přímo k nákupu telefonu s Ubuntu. Nejen že tak získáte stabilní verzi systému (ačkoliv s možností přesunu na libovolnou testovací větev) a nejspíše delší podporu, ale zároveň, když už o Ubuntu máte zájem, mu pomůžete povyrůst ve statistikách prodejů a dostat se tak dále.

Nákup zařízení s Ubuntu

Jakmile máte rozhodování za sebou a pokud jste zvolili nákup telefonu s Ubuntu, nezbývá než přejít k jeho koupi. V České republice jsou naštěstí dostupná všechna stávající Ubuntu zařízení a tak se vám už tak úzký výběr nemusí nadále zužovat. Rozcestník Ubuntu telefonů odkud vedou odkazy přímo do obchodů prodejců najdete například zde.

Jak telefon Meizu tak telefony BQ by k vám měly dorazit zhruba do týdne. Detailněji, Meizu MX4 jsem si objednal v sobotu 8.8., ve čtvrtek mi přišel email informující o expedici telefonu s odkazem na sledování zásilek DHL – 13.8. ve 14 hodin byl telefon expedován z Neapole v Itálii a následující den v 11 hodin dopoledne mi byl doručen v Praze.

Zpět k Meizu MX4, rozbalení

Po vybalení z transportního obalu DHL na mě vykoukla poměrně velká krabice, na které nešlo přehlédnout, že se jedná o zařízení s Ubuntu. Sama krabice byla ještě zatavena ve zvláštní folii. Po jejím odstranění jsem mohl konečně nahlédnout hlouběji.

Součástí balení naneštěstí nebyla sluchátka, ale nechyběla nabíječka (s českou koncovkou do zásuvky), usb kabel pro nabíjení či propojení telefonu s počítačem a samotný telefon. Ten byl uložen ve své zvláštní bytelné krabičce, která je trochu překvapivě protkána zmínkami na operační systém Flyme OS. Pod telefonem se dále nacházel záruční list, malá brožurka Ubuntu a letáček s omluvou, že se na vnitřním obalu neobjevují informace o Ubuntu, ale Flyme OS.

První spuštění

Start systému probíhal zcela standardně a první spuštění se nelišilo od toho na jiných zařízeních. Po naběhnutí systému vás telefon žádá o volbu jazyka, nastavení WiFi a povolení k získávání polohy zařízení, dále zobrazí ještě krátkou ukázku s informacemi o ovládání telefonu a už jste na domovské obrazovce. Stabilní Ubuntu se ale od Nexus „standardu“ liší především předinstalovanými aplikacemi a tzv. „scopes“, tedy obrazovkami vedle seznamu aplikací, které vás dokáží propojit s webovým světem a zobrazují například počasí, zprávy či videa, nebo jsou přiřazeny některým z aplikací a rychle zpřístupňují kupříkladu informace o posledních hovorech či chatech.

Nutno podotknout, že na Meizu jsem měl co dělat, abych se zbavil z mého pohledu nežádaného balastu. Nebylo ho sice mnoho, ale v systému jsem měl přítomny „scopes“ k různým cizojazyčným webovým magazínům které jsem v životě nesledoval. První problém Ubuntu, na který v takovém případě narazíte je, že se daná „scope“ nedá jen tak odstranit. Zatímco na ikoně aplikace stačí pouze podržet prst a dát „Odinstalovat“, „scope“ jen tak nevyhledáte. V obchodě Ubuntu neexistuje zvláštní pohled pro nainstalované balíky a tak musíte znát alespoň přibližný název a ten v obchodě vyhledat, nebo procházet celý seznam aplikací a podle potřeby jednotlivé balíky vyhazovat.

Po pár minutách práce s Meizu MX4 vás bohužel začne pálit ruka … a to téměř doslova, není to jen mírné zvýšení teploty. Předinstalovaná verze Ubuntu se velmi přehřívá i když na telefonu nic neděláte. Je to bohužel známý problém a byl vyřešen již s první aktualizací – s níž se ale telefon neprodává. Proto bych jako jednu z prvních věcí vůbec, nechcete-li využívat Meizu jako kapesní radiátor nebo plotýnku, doporučoval telefon aktualizovat.

Po aktualizaci a odstranění nechtěného balastu jsem byl konečně spokojený. Systém je v tomto stavu příjemně použitelný a vhodný k různým aktivitám. Jakožto člověk nadšený novinkami jsem ještě přepnul Ubuntu na kanál rc-proposed s častějšími aktualizacemi a rychlejším přílivem oprav (potencionálně ale i chyb) a nových funkcí. Pokud ale preferujete stabilnější vydání, je výchozí systém i tak velmi vhodný – protože většina změn, která je mi na kanálu rc-proposed postupně dávkována, se zhruba v šestitýdenních cyklech dostane, už v lepším stavu, i do rukou uživatelů se stabilním systémem. Například na rc-proposed je posledních pár dní k mání funkce „WiFi tethering“ (sdílení WiFi), která bude nejspíše součástí další velké aktualizace stabilního vydání OTA-6.

Kdo není online nejede

Ubuntu velmi dobře spolupracuje s hardwarem Meizu. Je celkem svižné a odladěné, stabilní a dokáže pokrýt různé potřeby uživatelů. Přesto, kdo není online, má větší potíže, než třeba uživatel Androidu. Nicméně, přiznejme si to, dnešní chytré telefony jsou bez internetového připojení jako žáby na suchu. Jenže co dělat v Ubuntu, když se rázem ocitnete offline? Stejně jako jinde se naštěstí můžete zabavit přehráváním hudby či hraním některých z mála dostupných her. Ale co dál?

Většina aplikací a zvláště těch webových, které jsou v Ubuntu obzvláště rozšířené, a také „scopes“, mnohdy offline nefungují a nemůžete u nich, až na pár výjimek, čekat ani cachování, které je nejspíše nejen na Androidu celkem rozšířené. Co je ještě horší je ale fakt, že vás tyto aplikace nejspíše ani neupozorní na nepřítomnost internetového připojení, ale kromě webového prohlížeče, chatovací aplikace Telegram a páru dalších se vám zobrazí jen prázdná bílá nic neříkající obrazovka.

K dispozici jsou naštěstí poměrně nově offline mapy. Ačkoliv sám mobilní data mám, nerad je zbytečně plýtvám tam, kde to není potřeba. A proto, že online mapy jsou přece jen žroutem dat, jsem velice rád, že se v obchodě Ubuntu objevila aplikace OSMScout, která přesně tento problém řeší. Nepatří sice mezi žádné krasavce a není uživatelsky nejpřívětivější ani závratně svižná, svou práci ale zastane poměrně dobře a to jak na tabletu tak na mobilním telefonu.

Kompletní seznam aplikací a her, vyjma několika předinstalovaných jako je webový prohlížeč nebo aplikace pro volání, naleznete na adrese https://uappexplorer.com/.

Závěrem

Meizu MX4 s Ubuntu je velmi dobře použitelné zařízení, které vás v mnoha případech vůbec, nebo téměř vůbec, neomezí. Za trochu nepohodlí s požadavkem zvyknout si na nové prostředí a absencí některých vámi používaných aplikací budiž atraktivní a intuitivní systém, který se z mého pohledu ovládá lépe, než Android či iOS, přítomnost „scopes“, které vám dokáží podat obsah rychleji, než standardní aplikace (nesmíte jich mít ale aktivovaných příliš mnoho) a nová zkušenost s mladým operačním systémem, u nějž je zábavou sledovat veškeré změny, distribuované na rozdíl od konkurence s pravidelnými a poměrně častými aktualizacemi.

Závisíte-li těžce na aplikacích typu Hangouts nebo WhatsApp, které nejsou, alespoň zatím, pro Ubuntu dostupné, bude pro vás lepší zůstat tam, kde jste. Přesto, pokud nejste alespoň trochu zvědaví, nebude vás na Ubuntu nejspíše lákat nic natolik, aby vás to nyní donutilo k přechodu na tuto platformu.

Co by vás ale mohlo přesvědčit je skutečnost, že Ubuntu míří směrem ke konvergenci a už nyní implementuje některé prvky, které jsou již jen několik krůčků od možnosti pracovat se svým mobilem jako s plnohodnotným počítačem. Blíží se doba, kdy bude stačit připojit k mobilnímu telefonu myš, klávesnici a monitor k tomu, abyste proměnili váš mobilní telefon v klasický desktop. A při troše snahy je takový scénář možný vlastně i nyní. Jen pozor, žádný z aktuálních Ubuntu telefonů tímto způsobem nejspíše provozovat nebude možné – BQ kvůli slabšímu hardwaru a Meizu proto, že nepodporuje MHL.

Já osobně svého přesunu na Ubuntu nelituji, právě naopak. Android se mi již povedlo nahradit za Ubuntu jak na tabletu, tak na mobilním telefonu – a protože jsem přecházel postupně, nyní jsem již věděl co mě čeká a byl se všemi následky plně obeznámen. Musel jsem se i tak smířit s některými kompromisy – ale v mém případě touha po změně zvítězila.

A jaký důvod potřebujete vy, abyste změnili svůj operační systém?