Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Linux je loterie, ale jen pro někoho

13. 09. 2013 19:00:00
Svobodnému softwaru se na otevřené platformě velice daří a vzhledem ke své popularitě i velké komunitě svou kvalitou mnohdy převyšuje vlastní proprietární konkurenci. Není tedy divu, že se některým vývojářům nemusí vyplatit do linuxové verze své aplikace vůbec investovat a raději si hledají uživatele ve světě Windows, kde mají z vícero důvodů větší šanci na úspěch.

FOSS & GNU/Linux

Linux je považován za ráj svobodného softwaru. Může za to licence základů distribucí i způsob, jakým jsou linuxovým uživatelům nabízeny programy dostupné ke stažení.

Linus B. Torvalds, tvůrce Linuxu, pro svou práci zvolil záhy po prvním zveřejnění na internetu licenci GPL. Inspiroval se tak u projektu GNU, jehož komponenty tvoří od samotného počátku nedílnou součást každého linuxového systému. A protože komunitu linuxových uživatelů tvořili z počátku převážně zájemci o vývoj jádra a přidruženého softwaru, kteří si museli v raném věku výkonných osobních počítačů vytvořit vlastní kýžené aplikace, začalo vznikat množství linuxových programů dostupných pod svobodnou licencí. Netrvalo ale dlouho a kolem Linuxu se sešly také komerční firmy, které začaly do vývoje přispívat, přičemž licence většiny již existujících částí byla tzv. virální (každý může kód upravovat a vytvářet si vlastní verze, ale pokud výsledný program zveřejní, musí se o upravené zdrojové kódy opět podělit pod stejnou licencí), což zajistilo postupný růst ekosystému svobodných aplikací.

Linux stále poměrně výrazně odolává mnoha komerčním aplikacím, především těm určeným pro běžné uživatele. Dříve, když bylo skutečnou vzácností narazit na této platformě na běžného uživatele, chyběl zájem ze strany vývojářů komerčních aplikací, protože se jim nevyplatilo vytvářet port pro tak malou skupinku lidí. V dnešní době, ačkoliv narážíme stále na nedostatek uživatelů, se problém v mnoha případech přesunul spíše na silnou konkurenci, protože za léta absence zájmu si zběhlí linuxoví uživatelé dokázali své aplikace významně vylepšit, někdy i nad úroveň placených programů. Pochopitelně, svobodný software není výhradou pouze Linuxu a naleznete ho i na jiných platformách, obzvláště v posledních letech, přesto jsou jeho vývojáři nezřídka složeni primárně z linuxových uživatelů. Obrovskou váhou v podpoře vývoje otevřených programů je také fakt, že všechny linuxové distribuce zaměřené na běžné uživatele disponují v nějaké formě „obchodem“ s aplikacemi, který nabízí převážně obsah se svobodnou licencí. Ze stejného sortimentu mohou vybírat, vyjma distribuce Ubuntu, jež poskytuje i placené zboží, také ti zběhlejší, kteří získávají nové softwarové vybavení klasickou a pro ně pohodlnější cestou skrze příkazovou řádku.

Jedním „obdobím uzavřeného softwaru“ si Linux již prošel, teď spadl do dalšího

Ačkoliv to může znít poměrně překvapivě, na přelomu tisíciletí se pro Linux objevovalo také relativně velké množství komerčních aplikací. Nebyl tedy problém koupit si nativní verzi některých oblíbených her, převážně díky snahám dnes již neexistující společnosti Loki. Hrám se ale tehdy ještě tolik nedařilo a společnost Loki tak musela počátkem roku 2002 ukončit svou činnost. Dostupné byly ale i jiné programy, jako třeba oblíbený grafický nástroj CorelDRAW 9.

coreldraw_linux.png

Corel ve své době dokonce spravoval vlastní linuxovou distribuci Corel LinuxOS. Ovšem záhy po obchodní dohodě se společností Microsoft se Corel zbavil své linuxové divize a přestal investovat i do vývoje CorelDRAW pro Linux – ačkoliv na to neměl Microsoft podle Steve Ballmera žádný vliv. Během let Corel naštěstí své závěry částečně přehodnotil a dnes pro Linux nabízí alespoň editor fotografií Corel AfterShot Pro. A podobně jsou na tom i další společnosti, které jsou čím dál častěji svolné ke tvorbě linuxových portů.

Kde nic není, ani smrt nebere

Silná konkurence je zajisté velice prospěšná, obvykle zvyšuje kvalitu softwaru, podporuje nové nápady a ve výsledku usnadňuje práci uživatelům. Linuxový ekosystém je jí plný, soupeří se o vše. Stovky distribucí, desítky pracovních prostředí, množství alternativ – vše je svobodné a každý si může udělat vlastní verzi, upravit ji, přejmenovat ji a následně ji zveřejnit.

Pro běžného, nerozhodného, uživatele existuje jedna snadná cesta, jak se tomu všemu vyhnout. Zvolte Ubuntu, nejoblíbenější a nejvíce podporovanou linuxovou distribuci.

Naneštěstí pro podíl Linuxu ve statistikách rozšířenosti operačních systémů existují oblasti, kde konkurence není a kde nestačí žádná ze svobodných aplikací. Tyto díry poměrně výrazně a nepříjemně ovlivňují náročnost přechodu pro mnoho uživatelů.

fill_the_gap.jpg

Absence nástrojů Adobe Creative Suite dělá vrásky nejednomu designérovy

Jedna z teorií tvrdí, že za chybějícím balíkem Creative Suite (nyní Creative Cloud) stojí Apple, který se bojí obrovského přechodu grafiků z Mac OS X na Linux. Jestli je to pravda nebo ne se asi jen tak nedozvíme, ovšem je poměrně zarážející trvalý nezájem Adobe i přes to, že se velmi výrazně jedná o nejpopulárnější žádost.

Gimp by asi mezi uživateli Mac OS X nevyhrál v soutěži o nejlepší rozhraní, na Linuxu se však jedná o velmi oblíbený a silný grafický nástroj a pro běžnou i mírně náročnou práci je zcela vhodný. Do karet Gimpu poměrně nově hraje také nutnost pravidelně platit za možnost používání Adobe Photoshopu. Vektorový editor Inkscape je také poměrně obstojnou alternativou aplikace Adobe Illustrator, nebo třeba českého Zoneru Callisto. Ačkoliv přechod z aplikací Adobe nepatří mezi nejjednodušší, pro ty, kteří na nich nejsou závislí, je proveditelný. Odměnou za úsilí budiž velká finanční úspora i možnost volného pohybu mezi operačními systémy dle vlastního uvážení.

Kromě grafických nástrojů mají uživatelé také problém s LibreOfficem, jakožto jediným vhodným kandidátem na post kancelářského balíku. Jedná se sice o velice schopnou aplikaci, dostupnou v mnoha jazycích, ale kompatibilita s dokumenty Microsoft Office není pro interoperabilitu dostatečná. Navíc, uživatelům zvyklým na prostředí ribbon vadí také klasické ovládání. Pro anglicky nebo čínsky mluvící uživatele je k dispozici také Kingsoft Office, jež disponuje právě prostředím známým z Office od Microsoftu a ačkoliv škálou podporovaných funkcí nikterak nevyniká, žádná z těch běžných mu nechybí.

Významným hybatelem dění jsou hry

Hrají si děti, hrají si dospělí a v dnešní době si hrají především na počítači. Pro Linux existuje bezesporu velké množství zajímavých a zábavných her, ať již jsou svobodné nebo komerční, dříve tomu tak ale nebylo.

Je to jen pár let, kdy by se daly poměrně nově vydané komerční hry dostupné pro Linux spočítat v podstatě na prstech jedné ruky. Ani lákavých a propracovaných svobodných her nebylo tolik. Naštěstí se za velmi krátké období podařilo situaci v této oblasti podstatně zlepšit.

Nejprve přispívaly velmi oblíbené akce Humble Indie Bundle, které jednou za čas přinesly nové linuxové tituly. Zde byla od počátku znát silná poptávka po hrách na Linuxu, což možná také pomohlo přesvědčit další vývojáře.

Ubuntu Software Center, Desura, Gameolith, Steam, IndieCity, ...

Největší herní událostí posledních let vůbec byl příchod Steamu na Linux a zajistil uživatelům tohoto systému pravidelný přísun nejnovějších her. Postupně také přibývá AAA titulů, které se dlouhou dobu držely jen na Windows a Mac OS X. Aktuální stav ~170 her sice není v porovnání s celkovou nabídkou obchodu nic moc, i tak se ale jedná o výrazné zlepšení, obzvláště vezmeme li v potaz, že Steam je pro Linux dostupný teprve půl roku. Navíc byly přislíbeny i další populární kousky z dílen mnoha studií, takže je zřejmě jen otázka času, kdy se Linuxová platforma v tomto aspektu vyrovná Mac OS X.

rising_linux_games.png

Vývojáři ale stále otálejí, pochybují o výdělku.

Když se podíváte na některou z mnoha žádostí na fórech komerčních aplikací a her, obvykle se dozvíte, že se vývojářům nevyplatí do Linuxu investovat. Takové tvrzení je nicméně přinejmenším pochybné, obzvláště u her s již existující verzí pro Mac OS X a tudíž s půdou připravenou pro port na další platformu. Hlavní výdaje tedy, podle jednoho ze zaměstnanců herního studia Colossal Order, připadají na případnou optimalizaci a následnou podporu. Právě toto studio také dlouhou dobu zvažovalo podporu Linuxu u titulů Cities in Motion a Cities in Motion 2, obávali se hlavně nutnosti vydávat aktualizace i v případě, že prodeje nebudou nejšťastnější, nakonec se ale rozhodli kladně.

Nedávné tvrzení zástupce 4A Games přidává Linuxu další hlas. „Tvorba klientů pro Mac a Linux přirozeně vyžadovala nějakou další práci, to ale pro náš tým nepředstavovalo žádný technický problém“. Časopis Forbes dále uvedl, že 4A Games vidí Linux jako platformu hladovou po kvalitních AAA titulech.

Uvedení hry na novou platformu je pokaždé riskantní, může se stát, že bude uživateli přijata velmi pozitivně a zisky se budou jen hrnout, ale také to může být obrovský propadák a velká finanční ztráta. Zřejmě si ještě pár let budeme muset počkat, než se pro Linux začnou zcela běžně objevovat i tituly velkých společností, jako jsou EA Games či Blizzard, které jsou obvykle ve výběru podporovaných systému velmi konzervativní.

To, co Linuxu chybí, jsou veskrze maličkosti, mají ovšem významný vliv na celkový počet jeho uživatelů. Ten ostatně ovlivňuje také výchozí operační systém na prodávaných počítačích, kde má Microsoft obrovskou dominanci, přičemž pro žádnou z linuxových distribucí není snadné skrze tuto bariéru proniknout.

Linux naštěstí pomalu opouští začarovaný kruh, který dlouhou dobu sužoval jeho uživatele. Jejich nedostatek totiž způsoboval nedostupnost některých aplikací. Vývojáři se ale konečně o Linux zajímat začali, a to i přes to, že alespoň podle statistik podílu na trhu je linuxových uživatelů stále jen asi 2% z celkového počtu uživatelů PC. Zřejmě se to ale vyplatí, jelikož ti jsou zjevně ochotni platit za kvalitní software vyšší částky a mohou tak aplikaci či hře vydělat i více, než zřejmě početnější uživatelé Mac OS X. Další otázkou je také přesnost těchto statistik.

Že bychom se konečně mohli dočkat velkého přílivu uživatelů? Půda je již v podstatě připravena, stačí jen doladit detaily a hlavně zvýšit povědomí o alternativě mezi širou veřejností.

Autor: Martin Kozub | pátek 13.9.2013 19:00 | karma článku: 11.75 | přečteno: 1060x

Další články blogera

Martin Kozub

Jízdní řády na telefonech s Ubuntu. Vývoj, aktuální stav a výhled do budoucna.

Má aplikace je na telefonech již několik měsíců k mání. Co mě vedlo k její tvorbě, jak probíhal vývoj, jaké trable jsem musel při vývoji překonat, kde se aplikace nachází dnes i co do budoucna plánuji se zde dnes pokusím nastínit.

15.2.2016 v 8:00 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 297 | Diskuse

Martin Kozub

Meizu MX4 v edici s Ubuntu

Jak se pracuje s aktuální vlajkovou lodí mezi zařízeními s Ubuntu? A stojí pořízení takového telefonu vůbec za to nebo je to jen plýtvání penězi a je lepší investovat do něčeho standardnějšího? Nejen to se zde pokusím objasnit.

17.8.2015 v 15:00 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 406 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 13.11 | Přečteno: 248 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 8.14 | Přečteno: 214 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.97 | Přečteno: 82 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.94 | Přečteno: 501 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.15 | Přečteno: 500 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 905
O autorovi:
Aktuálně student, jehož zájmem jsou především otevřené technologie a organizace, podporující opensource.

» Předchozí blog


Martin Kozubna Google+
Osobní web
iUbuntu.cz

PS: Linux používám od roku 2004. Za tu dobu stihl obsadit většinu mobilních zařízení a postupně dobývá i segment osobních počítačů. Nevěřte lidem, kteří vám budou tvrdit, že Linux nelze používat nebo že není uživatelsky přívětivý. Kdyby tomu tak skutečně bylo, nevznikly by projekty jako Google Android nebo Ubuntu.

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.