Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Webový prohlížeč Maxthon vydán pro Linux

26. 03. 2014 14:00:00
Po několikaměsíčním vývoji byla konečně uvolněna první veřejná verze webového prohlížeče Maxthon pro Linux. Ten poměrně nově staví na Chromiu, svobodné verzi populárního Chrome od Googlu a je plně kompatibilní s jeho doplňky.

Pokud jste si zamilovali webový prohlížeč Chrome pro jeho svižnost a nepřeberné množství funkcí, zajištěné mimo jiné i širokou nabídkou snadno instalovatelných doplňků, je možné, že si oblíbíte také Maxthon, který podporuje totéž co Chrome, a přidává několik příjemných vlastností navíc.

maxthon.png


Kde jeden projekt zemřel, zrodil se druhý
Maxthon není jediný prohlížeč, který využívá základy projektu Chromium. Ke stejnému rozhodnutí došli také vývojáři dříve velmi oblíbeného prohlížeče Opera, přestali se tak starat o zdokonalování vlastního vykreslovacího jádra i GUI a mohli se začít soustředit pouze na úpravy vzhledu, vývoj rozšíření a integraci služeb. Jedním z rozhodnutí bylo, společně se změnou vedení, také ukončení vývoje Opery pro Linux, navzdory původnímu přislíbení linuxové verze v pozdějším stádiu vývoje. Sami vývojáři Opery chtěli i přes rozhodnutí vedení prohlížeč ve volném čase na Linux přenést, ale i toto jim bylo zakázáno se slovy, že chtějí-li na Opeře mimo pracovní dobu pracovat, mají tak činit pouze na verzích pro Windows či Mac OS X.

Ekosystém služeb Maxthon Passport
Stejně jako vám Google Chrome či svobodné Chromium umožňuje připojit se ke službám Google, i prohlížeč Maxthon přichází s vlastním cloudem, který si ukládá vaše nastavení, historii a další data v zašifrované podobě a sdílí je mezi vašimi počítači, telefony a tablety.

  • Cloud Push → Umožňuje zasílání odkazů, textů a obrázků na další vaše zařízení.
  • Cloud Share → Chová se podobně jako Cloud Push, data však nejsou sdílena s dalšími Maxthon prohlížeči, nýbrž zveřejněna online.
  • Cloud Download → Stahované soubory je možné uložit do cloudu, odkud jsou dostupné z jiných vašich instancí prohlížeče Maxthon.
  • My Cloud Tabs → Sdílí předchozí sezení se všemi vašimi zařízeními.
  • Cloud Syns → Ukládá data vašeho účtu včetně oblíbených stránek a nastavení prohlížeče na další zařízení.
  • SkyNote → Dovoluje ukládat poznámky a přistupovat k nim odkudkoliv.


AdBlock od prvního spuštění
Zvláštností prohlížeče Maxthon, podobně jako je tomu u Opery, je aktivovaný plugin AdBlock již ve výchozím stavu. Ačkoliv sám tento plugin nepoužívám, je to způsobeno spíše jen z důvodu vlastní lenosti plugin instalovat, než abych ho vůbec nevyužil. Přibalení této blokády reklam do instalátoru tak považuji za jednu z příjemných vlastností tohoto prohlížeče. Nemluvím teď o morálnosti samotného pluginu.

zive_adblock.png

Flash v nejnovější verzi nečekejte
Google Chrome je aktuálně jediným linuxovým prohlížečem, který obsahuje v základní verzi nejnovější přehrávač Adobe Flash Player. Aktuální Flash Player je naštěstí možné, díky stejnému motoru obou prohlížečů, dostat neoficiální cestou i do svobodného Chromia a tudíž i do Maxthonu, který na něm staví. Pokud ale nechcete strávit odpoledne zprovozňováním této technologie, můžete se snadno a bez obtíží spokojit se standardním Flash Playerem ve verzi 11.2, který je dostupný pro všechny linuxové prohlížeče a stále získává všechny opravné záplaty.

Bezpečí nade vše
I takto poněkud přehnaně by se dalo říct, že Maxthon myslí také na soukromá data uživatelů. Samozřejmostí je identifikace webových stránek, které navštěvujete a v závislosti na jejich důvěryhodnosti informování uživatele o případném nebezpečí. Navštívíte-li tak podezřelou stránku, Maxton vás před načtením obsahu varuje. Uživatel je tak automaticky chráněn před některými stránkami a pokusy o phishing.

Maxthon, stejně jako všechny moderní prohlížeče, obsahuje také soukromá sezení, umožňuje tedy procházení webu bez jakéhokoliv zaznamenávání historie či trvalého ukládání dat, jako jsou cache stránek. Nejdete zde také sezení hosta, které nijak neinterferuje s vašim účtem.

Budete ale muset důvěřovat službám Maxthon Passport a částem, které byly do původního kódu prohlížeče Chromium dodány. Možnost, že Maxthon pečlivě zaznamenává vaši aktivitu na webu nelze nikdy zcela vyloučit, podobně jako je tomu u Google Chrome, IE a dalších proprietárních prohlížečů. S účty na Google a sociálních sítí a špehováním poskytovatelů internetu se však skutečné anonymitě nikdy nepřiblížíte.

Vzhled: Chrome všude kam se podíváte
Nastavení prohlížeče i rozložení ovládacích prvků náramně připomíná příbuzný Chrome, vzhled elementů je však značně upraven. Moha lidem může Maxthon připadat mnohem elegantnější, než jeho vzor, ikonky jsou větší a prohlížeč se snadněji ovládá. Pokud máte dotekové zařízení, bude to pro vás obrovské plus, stejně jako gesta myší.

default.png

Vrátím-li se ještě na moment čistě ke vzhledu, v Linuxu je možné si, podobně jako v Chrome/Chromiu, přizpůsobit celkový dojem prohlížeče v závislosti na aktuálním Gtk schématu a aktivovat si systémovou lištu. Barevný vzhled (podle Gtk) můžete změnit v nastavení prohlížeče, systémovou lištu lze pak zapnout po kliknutí prvým tlačítkem na horní panel prohlížeče.

gtk.png

K ovládání Maxthonu je možné využít, jak jsem již výše uvedl, kromě klasického klikání a scrollování i gest myší. Stačí kliknout pravým tlačítkem a poté alespoň přibližně nakreslit jeden z rozpoznatelných tvarů. Po jejich zadání se spustí přednastavená akce. Gesta dokáží značně urychlit procházení v krátkodobé historii, přepínání panelů či manipulaci s nimi.

gestures.png

Ukládání hesel, „Magic Fill“
Stejně jako ostatní prohlížeče, i Maxthon si ukládá vaše hesla v zašifrované podobě. Klasicky si tak můžete zvolit mezi uložením údajů či jejich ignorováním, v případě, že máte zájem je zadávat pokaždé ručně. Data jsou pak sdílena skrze cloud a přístupná z dalších zařízení.

Jen další prohlížeč pro Linux?
Ačkoliv desktopový Linux není ani zdaleka nejrozšířenější operační systém, možnosti volby prohlížečů jsou zde opravdu velké. Linux podporují dva nejvýznamnější hráči na trhu, Google Chrome a Firefox. Microsoft se svým Internet Explorerem na mrazivý polární trh samozřejmě neexpandoval, jestli je to pro linuxové uživatele dobře či špatně posuďte sami.

Naleznete zde ale i spoustu dalších prohlížečů, nevyjímaje zvláště na Linuxu hojně používané Midori, které se pyšní jednoduchým a výpočetně nenáročným uživatelským rozhraním při zachování velmi použitelného a přívětivého designu.

Maxthon pro Linux tedy nepřináší v podstatě nic nového, kromě svého ekosystému. Pro zaběhlé uživatele Chrome/Chromia či Firefoxu tudíž není nový přírůstek do rodiny zřejmě toliko zajímavý, aby je donutil k přechodu. K vykreslování používá WebKit a není tak příliš vzácný ani pro vývojáře webu. Na druhou stranu, svěží design i Maxthon Cloud mohou pomoci uživatelům z jiných operačních systémů při přechodu na Linux – ti tak nemusejí opouštět služby, na které jsou zvyklí.

download.png
Pro stažení prohlížeče Maxthon Cloud Browser přejděte prosím na stránky maxthon.com. Instalační balíčky jsou dostupné ve 32 i 64 bitových verzích ve variantách .deb (Ubuntu) i .rpm (Fedora), nebo jako archivy .tgz pro ostatní systémy.

Autor: Martin Kozub | středa 26.3.2014 14:00 | karma článku: 13.00 | přečteno: 1137x

Další články blogera

Martin Kozub

Jízdní řády na telefonech s Ubuntu. Vývoj, aktuální stav a výhled do budoucna.

Má aplikace je na telefonech již několik měsíců k mání. Co mě vedlo k její tvorbě, jak probíhal vývoj, jaké trable jsem musel při vývoji překonat, kde se aplikace nachází dnes i co do budoucna plánuji se zde dnes pokusím nastínit.

15.2.2016 v 8:00 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 297 | Diskuse

Martin Kozub

Meizu MX4 v edici s Ubuntu

Jak se pracuje s aktuální vlajkovou lodí mezi zařízeními s Ubuntu? A stojí pořízení takového telefonu vůbec za to nebo je to jen plýtvání penězi a je lepší investovat do něčeho standardnějšího? Nejen to se zde pokusím objasnit.

17.8.2015 v 15:00 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 406 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 13.11 | Přečteno: 248 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 8.14 | Přečteno: 214 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.97 | Přečteno: 82 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.94 | Přečteno: 501 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.15 | Přečteno: 500 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 905
O autorovi:
Aktuálně student, jehož zájmem jsou především otevřené technologie a organizace, podporující opensource.

» Předchozí blog


Martin Kozubna Google+
Osobní web
iUbuntu.cz

PS: Linux používám od roku 2004. Za tu dobu stihl obsadit většinu mobilních zařízení a postupně dobývá i segment osobních počítačů. Nevěřte lidem, kteří vám budou tvrdit, že Linux nelze používat nebo že není uživatelsky přívětivý. Kdyby tomu tak skutečně bylo, nevznikly by projekty jako Google Android nebo Ubuntu.

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.