Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nové Ubuntu z pohledu uživatele a vývojáře

18. 11. 2014 8:00:00
Je to zhruba půl roku, kdy jsem poprvé okusil Ubuntu na svém Nexusu. Od prvního momentu mě jeho možnosti lákaly, ale celková funkčnost a stabilita systému překonala mou motivaci a se skloněnou hlavou mě dotlačila zpět k původnímu Androidu. Nenechalo mě to ale spát a zhruba před měsícem jsem se opět odvážil prozkoumat divoké vody mobilního Ubuntu, u kterého jsem díky půl roku aktivního vývoje, a také pár modifikacích na mé straně, konečně zůstal.

Jste-li zapálení uživatelé Linuxu a nebo žhavými čtenáři všemožných počítačových serverů, jistě víte, že se v linuxovém světě dějí posledních pár let divy. Mimo jiné se také po mnoha a mnoha letech začalo pracovat na náhradách starého grafického zobrazovacího systému X Window, který již dávno nelze svou archaickou strukturou a mohutností považovat za šampiona v oboru. Není tedy divu, že mobilní platforma Android zavrhla X Window System hned v počátcích svého vývoje a po jeho vzoru se následně začali inspirovat i další. Současným cílem je vytvořit nějakou univerzální náhradu, ideálně společnou pro desktopové počítače a mobilní zařízení.

0.jpg

Mir vs Wayland

Nebyl by to svět svobodného softwaru, kdyby se nenašel někdo, komu jeden koncept nevyhovuje a nepřišel by s vlastním řešením. A tak z původně jediného nástupce stařičkého X Window systému máme nyní dva, přičemž starší a pravděpodobně robustnější ale neobjektový Wayland bude časem adoptován drtivou většinou linuxových distribucí a novější objektový Mir, napsaný v moderním C++11, zůstane zřejmě jen výsadou Ubuntu a možná některých jeho odvozenin. Způsob, jakým jsou oba servery vytvářeny, jsem vypíchl úmyslně, jelikož z nich plyne jedna nepříjemná vlastnost linuxové komunity, v níž i dobrý a ne nutně horší produkt může poměrně silně narazit na vlnu kritiky a nevole.

Není Linux jako Linux

Dnešní linuxové mobilní platformy tak již nejsou založeny jen na X Window systému, jak tomu bylo ještě před nástupem Androidu, a spoléhala na něj například i Nokia, ale můžeme zde nalézt celou plejádu odlišných technologií. A není to ani zdaleka jen Mir a Wayland, ale minimálně 5 velkých technologií X Window System, Wayland, Mir, SurfaceFlinger a hwcomposer. Například Sailfish OS vycházející z původních projektů společnosti Nokia, aktuálně zastřešovaný jejími původními zaměstnanci a firmou Jolla, používá jako zobrazovací server Wayland. Firefox OS se zase rozhodl využít technologii hwcomposer založenou na abstraktní vrstvě HAL a OpenGL. Mobilní Ubuntu zastřešuje jemu vlastní Mir a Android pohání SurfaceFlinger. Jak je vidět, o konkurenci mezi zobrazovacími servery není nouze, přičemž každý z nich je svým způsobem unikátní. To ale bohužel přináší, nebo může vzhledem k rozdílům v API přinášet, problémy v kompatibilitě. Tuto skutečnost sice nemusí nutně řešit standardní vývojář aplikací, ale správcům frameworků, jako jsou Qt a Gtk, a tvůrcům grafických ovladačů dělá podpora všech možných systémů, které nemuseli až donedávna vůbec řešit, zajisté vrásky na čele.

Nové Ubuntu

Ubuntu vzniklo v roce 2004 jako linuxová distribuce zaměřující se na méně pokročilé uživatele a především linuxové začátečníky. Takřka okamžitě si díky své originalitě a jedinečnosti získalo širokou uživatelskou základnu a stalo se v podstatě synonymem pro slovo Linux.

Dnes je Ubuntu jednoznačně nejvýraznějším linuxovým projektem (pomineme-li Android) a jeho ambice postupně převyšují i ty nejsmělejší nápady v dobách jeho vzniku. Je však nutno si připomenout, že ne všechny projekty Ubuntu jsou naprostými novinkami a jejich velká část z různých důvodů zkrachovala, třeba i přes jejich oblíbenost.

Projekty, které Canonicalu nevyšly a nebo nebyly dostatečně úspěšné

  • Ubuntu Mobile Internet Device Edition (2008) – první pokus o expanzi na mobilní zařízení, tablety s Intel x86 procesorem.

  • Ubuntu Netbook Edition (2008 – 2010) – Odlehčená verze Ubuntu se speciálním uživatelským prostředím, zaměřená na tehdy nová zařízení netbooky. Systém byl nakonec sloučen se standardním desktopovým Ubuntu s příchodem myšlenky konvergence a s novým prostředím Unity v roce 2011.

  • Ubuntu One (2009 – 2013) – Velmi oblíbené cloudové úložiště, úzce spjaté a provázané s Ubuntu, které bohužel nedokázalo konkurovat velikánům jako jsou Google Drive nebo Dropbox.

  • Ubuntu TV (2012 – současnost?) - Postranní projekt, který na jaře 2012 přinesl Ubuntu poměrně velkou pozornost. Od té doby ale upadl v zapomnění a ani podle vyjádření Canonicalu nyní není prioritou.

  • Ubuntu for Android (2012) – Ubuntu pro Android byl snahou vytvořit z mobilního telefonu po připojení k monitoru plnohodnotný počítač. Zůstalo ale jen u funkčního prototypu.

Na rozdíl od výše uvedených projektů má celý nový koncept Ubuntu mnohem větší šanci na úspěch. Canonical se v podstatě vzdal dvou let vývoje desktopové verze Ubuntu ve prospěch té mobilní, na níž si procvičil a vytvořil vše potřebné pro finální obojživelný produkt. Nyní bude pracovat na sjednocení mobilní verze s desktopovou a za další dva roky by mělo být hotovo. S nadsázkou lze říct, že již stačí „jen“ přizpůsobit aktuálně spíše mobilní rozhraní Unity 8 pro použití s myší a umožnit běh standardních aplikací v novém prostředí nad novým grafickým systémem Mir.

Od teorie k praxi – Instalace

Nebudu se zde sáhodlouze rozepisovat o všech možnostech instalace Ubuntu na vaše zařízení. Existuje pár oficiálně podporovaných přístrojů, jeden, a to je zrovna můj případ, polooficiálně podporovaný a celá řada neoficiálně podporovaných a často ne zcela funkčních zařízení.

Jejich seznam můžete najít například zde.

Pokud jste majiteli zařízení Nexus, máte poměrně snadnou množnost nainstalovat Ubuntu kromě standardního způsobu, kdy Ubuntu nahradí Android a stane se jediným systémem v přístroji, vedle stávajícího systému, tedy možnost dualbootu. Velmi dobře k tomu poslouží aplikace MultiROM, která je schopna na tablet nainstalovat tolik alternativních systémů, kolik se jich tam jen vleze, a na podporovaných zařízeních je dokonce schopna sama stáhnout a nainstalovat příslušnou verzi Ubuntu. Jestli se tedy chystáte Ubuntu na mobilu vyzkoušet a máte možnost použít k tomuto účelu aplikaci MultiROM, vřele tento způsob doporučuji. A když se vše povede, neváhejte ohodnotit autora aplikace za jeho práci.

Tento nástroj navíc kromě oficiálních zařízení podporuje i dvě neoficiální, což je dáno pravděpodobně tím, že její autor je zároveň správcem těchto sestavení. V mém případě se jednalo o obrovské usnadnění, jelikož i já jsem majitelem takového zařízení, konkrétně Nexus 7 2013 LTE.

Pokud nechcete dualboot, můžete si Ubuntu nainstalovat poměrně snadno skrze recovery, v tomto případě ale přijdete o původní Android, což bych v aktuálním stádiu vývoje nového Ubuntu stále nedoporučoval, zvláště chcete-li vaše zařízení skutečně používat.

První krůčky

„Jako uživatel si moc neužijete, jako vývojář by bylo stále co dělat.“

První start systému byl naprosto bezproblémový a na rozdíl od dřívějších, řekněme rok starých, verzí, o kterých jsem ale měl možnost pouze slyšet, i příjemně rychlý. Nečekal jsem tedy dlouho a zobrazila se mi uvítací obrazovka, v níž jsem si nastavil jazyk, mezi nimiž je i čeština, připojení k síti a způsob zamykání obrazovky.

Hned po spuštění na mě čekala standardní zamykací obrazovka a za ní menu s aplikacemi. Nejprve jsem si spustil aplikaci Nastavení a systém včetně aplikací zaktualizoval, nastavil své online účty a přizpůsobil některé další součásti.

0-8.jpg 0-5.jpg

Když jsem si konečně pohrál s předvolbami podle svých představ a možností systému, zajímala mě výchozí nabídka aplikací. Ta je sice jen velmi základní, ale nechyběla jednoduchá aplikace pro fotografování, telefonní a sms aplikace, aplikace pro ukládání poznámek, webový prohlížeč, přehrávač videí a hudby, hodiny, galerie, kalendář ani diář. Vše se ale odvíjí od verze sestavení Ubuntu, nicméně vždy platí, že libovolné chybějící aplikace můžete doinstalovat z integrovaného obchodu s aplikacemi. Příjemným aspektem je možnost synchronizace obsahu kalendáře a diáře s online účty, podobně, jako je tomu například u Androidu. V Centrum Softwaru potom naleznete i mnoho zajímavých aplikací třetích stran, jako jsou například emailový klient, hry a další utility nebo webové aplikace. Právě webové aplikace jsou něco, na co si v případě Ubuntu budete muset, alespoň v jeho raném stádiu, zvyknout, jelikož drtivá většina služeb (Facebook, Twiter, Google Plus, YouTube) není dostupná ve své nativní podobě a dokud se Ubuntu oficiálně nezačne objevovat na reálných zařízeních, tak nejspíše ani nebude. Na druhou stranu s existencí pro mobily přizpůsobených stránek většiny moderních služeb a převážně webově orientovaných operačních systémů jako jsou Chrome OS a Firefox OS se dnes již nejedná o příliš velký problém.

0-2.jpg 0-11.jpg
0-3.jpg 0-9.jpg

Ovládání Ubuntu je odlišné od toho, které je vlastní drtivé většině ostatních mobilních systémů, včetně Androidu. V podstatě celá interakce je v Ubuntu řízena gesty prsty, zvláště pak tahy z okrajů displeje. Po čase používání mi ale přirostlo k srdci a nyní mi přijde být práce s Androidem paradoxně trochu krkolomná a mnohem méně efektivní.

Z uživatelského hlediska je tedy ovládání Ubuntu alespoň subjektivně velmi příjemné. Dojem ale kazí, na stabilnějších verzích naštěstí poměrně vzácné, chyby a zvláště pak chybějící aplikace. Pokud vám nestačí webový prohlížeč, přehrávač hudby a videa a pár základních nástrojů a her, rozhodně si ještě nějaký čas počkejte, než budete moct Ubuntu naplno využívat. Přesto, na to, že ještě před dvěma lety toto nové Ubuntu vůbec neexistovalo, dokázal Canonical provést opravdu velký kus práce, zvláště vezmeme-li v potaz, že se mobilní Ubuntu stále nedá oficiálně na žádném zařízení sehnat a vlastně vše, co tento systém představuje, bylo napsáno kompletně na zelené louce.

0-7.jpg 0-10.jpg

Velké vize

Protože je Ubuntu s Unity 8 nová platforma, jsou zde dveře otevřeny každému nápadu a i ta nejmenší aplikace je velmi vítána. To dává každému poměrně velkou šanci uspět se svým projektem – zatím jen v rámci skupiny dalších nadšenců, kteří mají Ubuntu na svém zařízení nainstalováno. To by se ale mělo snad ještě do konce roku změnit a Ubuntu by se mělo poprvé objevit v prodeji, což bude prý dále podpořeno velkým oznámením na počátku příštího roku.

Aktuálně jediným reálným způsobem, jak zpřístupnit aplikaci na mobilním Ubuntu, je vyvíjet ji v Qt QML. Nechci ani zdaleka zpochybňovat jednoduchost tohoto jazyka, přesto další možnosti by neškodily a budou zřejmě následovat již brzy, během vývoje Unity 8 pro desktop.

Qt QML ovšem umožňuje skutečně snadnou tvorbu velmi pěkně graficky vypadajících a dotekům prstů přizpůsobených aplikací, přičemž základní práci s ním zvládne snad i naprostý začátečník. Pro usnadnění je nejlepší vyvíjet aplikace určené pro Ubuntu v Ubuntu SDK, což je rozšířená verze Qt Developeru. V Ubuntu SDK pak můžete vytvořit celý projekt, v počátku vždy doplněný nějakým ukázkovým kódem, který vám při vašich prvních pokusech zpravidla umožní odpíchnout se ode dna.

0-0.jpg

V zásadě máte 4 možnosti pro vaši aplikaci:

  • Můžete použít čisté QML. Budete tak odkázání na programování pouze v JavaScritpu. Tento přístup vám přinese velmi jednoduchou tvorbu celé aplikace a multiplatformnost, zajištěnou absencí nutnosti kompilace vytvořeného programu.

  • Kombinace QML a jazyk C++, u níž sice přicházíte o původní jednoduchost a 100% multiplatformnost, ale na druhou stranu získáváte také širší možnosti a můžete tak napsat relativně libovolnou aplikaci.

  • QML a jazyk GO, vhodný pro ty, kteří preferují GO před C++.

  • HTML5 a Cordova, což je způsob psaní HTML aplikací pro mobilní zařízení.

Chcete-li ale skutečnou nativní Ubuntu aplikaci (první 3 odrážky), QML v kombinaci s JavaScriptem se nevyhnete. Ve výčtu jsem úmyslně neuvedl webové aplikace, jež nejsou v podstatě ničím jiným, než webovými stránkami načtenými v ořezaném okně webového prohlížeče.

0-14.jpg 0-4.jpg
0-13.jpg

Kromě absence jiných technologií pro vývoj jsou zde další problémy, zejména pak nekompletní nebo chybějící součásti, zatím ne zcela dokonalá dokumentace a malá vývojářská komunita. Pokud nepotřebujete příliš mnoho okrajových věcí, je vývoj aplikace pro Ubuntu snadný a dokumentace dostatečná, ve specifických případech nebo u rozsáhlejších projektu ovšem pravděpodobně narazíte na něco, co vám nebude fungovat a zcela zbytečně a ideálně bez výsledku nad tím strávíte několik nocí.

Není hotovo, ale je našlápnuto

Nové Ubuntu má své mouchy a není ani zdaleka určeno do rukou běžných uživatelů, přesto již lze bez nadsázky tvrdit, že by velké části uživatelů mobilních zařízení mohlo teoreticky stačit. Systém je použitelný a základní aplikace jsou dostupné, proč ho tedy nevyzkoušet?

Dokud nebude Ubuntu na reálně prodávaných zařízeních, nejsem s to ho nikomu doporučovat, leda tak jako pěknou novou hračku, s níž si lze dle mé zkušenosti do zblbnutí vyhrát, ale rozhodně ne nikomu, kdo by si snad myslel, že se jedná o plně funkční dokončený produkt.

Přesto jsou mé názory samy trochu zamotané a sám Ubuntu na svém tabletu denně používám, přičemž jako uživatel jsem s ním většinu času více než spokojený a alespoň z části se ve mně vzbudil můj dřívější apetit, který mobilní Android spolu s příchodem desktopového prostředí Unity na Ubuntu na čas uspalo.

Pokud tedy vše půjde dobře, lze očekávat, že za pár let bude z Ubuntu podobně široce použitelná platforma jako například Android či iOS a kdo ví, třeba se dočkáme i oněch nativních a oficiálních aplikací, jako jsou Facebook a Youtube, a také plejády her, bez kterých dnes nemá v podstatě žádný systém šanci na úspěch.

Autor: Martin Kozub | úterý 18.11.2014 8:00 | karma článku: 9.43 | přečteno: 546x

Další články blogera

Martin Kozub

Jízdní řády na telefonech s Ubuntu. Vývoj, aktuální stav a výhled do budoucna.

Má aplikace je na telefonech již několik měsíců k mání. Co mě vedlo k její tvorbě, jak probíhal vývoj, jaké trable jsem musel při vývoji překonat, kde se aplikace nachází dnes i co do budoucna plánuji se zde dnes pokusím nastínit.

15.2.2016 v 8:00 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 297 | Diskuse

Martin Kozub

Meizu MX4 v edici s Ubuntu

Jak se pracuje s aktuální vlajkovou lodí mezi zařízeními s Ubuntu? A stojí pořízení takového telefonu vůbec za to nebo je to jen plýtvání penězi a je lepší investovat do něčeho standardnějšího? Nejen to se zde pokusím objasnit.

17.8.2015 v 15:00 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 406 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 13.11 | Přečteno: 242 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 8.14 | Přečteno: 211 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.97 | Přečteno: 82 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.94 | Přečteno: 501 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.15 | Přečteno: 497 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 905
O autorovi:
Aktuálně student, jehož zájmem jsou především otevřené technologie a organizace, podporující opensource.

» Předchozí blog


Martin Kozubna Google+
Osobní web
iUbuntu.cz

PS: Linux používám od roku 2004. Za tu dobu stihl obsadit většinu mobilních zařízení a postupně dobývá i segment osobních počítačů. Nevěřte lidem, kteří vám budou tvrdit, že Linux nelze používat nebo že není uživatelsky přívětivý. Kdyby tomu tak skutečně bylo, nevznikly by projekty jako Google Android nebo Ubuntu.

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.