Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Linux je stále populárnější, všude

8. 08. 2014 15:00:00
Microsoftu se už nedaří tak jako za starých časů, a jejich výdělky jsou dokonce částečně pokryty desátky od prodejců linuxových zařízení, převážně Androidu. Ale ani Apple už nemá takovou moc a další jiní konkurenti ve skutečnosti ani moc nejsou. Nynější horečku odstartovala mocná herní korporace Valve a pomáhají s ní i některé další velké firmy a organizace, jejichž skupina postupně nabírá na síle i mohutnosti.

Zatímco dříve byste Linux na desktopu sotva našli, jediným místem, kde až donedávna vyhrával, byla oblast serverů, dnes je situace výrazně odlišná, s Linuxem ve vedení prakticky ve všech oblastech vyjma desktopových počítačů – i zde však tučňáci pronikají a jejich početná armáda se pomalu ale jistě připravuje na invazi.

Penguin_War.jpgTučňáci čekající, až zamrznou Windows.

Tučňáci jsou ale veskrze mírumilovní tvorové, navíc tak roztomilí, že by jen stěží mohli někomu ublížit. Mezi mnoha výhodami Linuxu je, oproti ostatním operačním systémům, nezávislost celé linuxové platformy na sobeckém rozhodnutí kteréhokoliv z členů přispívající aliance. Každý kód, který má být do Linuxu začleněn, je pečlivě schvalován a testován, celý musí být kompletně otevřený a licenčně kompatibilní se samotným jádrem. Díky tomu je komukoliv, i z řad šťouralů veřejnosti, umožněno vidět vše, co se děje pod povrchem. Tento přístup nezamezuje vzniku chyb, ačkoliv je někdy těžké je odhalit, ale zvyšuje to šanci, že případná chyba bude někým z kvanta zainteresovaných lidí nalezena a zároveň je prakticky vyloučena integrace škodlivého kódu či různých backdoorů pro organizace typu NSA.

Od serveru k desktopu

Linux si vedl od samého počátku velmi dobře na serverech. Způsobila to především doba vzniku platformy (1991), vhodně kolidující s rozmachem internetu a také vyhovující licenční podmínky nového operačního systému. Zatímco Microsoft internet nenáviděl a neviděl v něm budoucnost, Linuxu se povedlo získat štafetu, kterou si doposud obstojně drží.

Jakmile se na přelomu tisíciletí začal Linux pomalu usazovat i na obyčejných počítačích, a to nejen odborníků ale i více či méně běžných uživatelů, kteří k Linuxu většinou přišli jako slepí k houslím, objevil se opět Microsoft a označil Linux za rakovinu. Abych se neopakoval, něco málo o této éře jsem se rozepsal již v mém dřívějším článku.

Není moc jasné, co se v té době stalo, ale po krátkém miléniovém „wow“ efektu byl Linux opět odsunut do pozadí a Microsoft si udržel svou pozici. Toho bohužel také mnohokrát za dobu svého panování využil a využívá – počínaje například představením technologie DirectX v roce 1995, který odřízl vývojáře využívající tuto technologii od možnosti portace svých aplikací na jiné platformy.

Pokud ještě chvilku zabrousíme do historie, je potřeba si zodpovědět otázku, proč Linux vlastně neuspěl a jestli za to mohl pouze Microsoft.

Když přišly Windows XP na trh, přinesly pro uživatele skutečný evoluční skok. Ať jsem jakkoliv vášnivým zastáncem Linuxu, nemůžu Microsoftu ubrat fakt, že Windows XP stály skutečně za to. Sám jsem je v té době používal a v porovnání s předchozími verzemi Windows to byla úžasná zkušenost. Několikrát se mi sice stalo, že systém zamrzl nebo se mi před očima objevila mnohými dobře známá obrazovka smrti, ale potom, který systém, a zvláště před tolika lety, fungoval naprosto spolehlivě.

Baby_Tux.png

Linuxu se tehdy bohužel nedostalo takové pozornosti a ona uživatelsky přívětivá část byla teprve v plenkách. Kdo si chtěl Linux nainstalovat, potřeboval buď dostatečné znalosti anebo baculatou peněženku, aby si mohl dovolit investovat do odborníka v oboru. To by byl ale ten nejmenší problém. Hardware nemusel být s Linuxem vůbec kompatibilní a vzniklé potíže nemusely mít žádné reálné řešení. S něčím jako 3D akcelerace bylo možná lepší raději ani nepočítat, neboť s mnoha grafickými kartami nefungovala. I když už systém na počítači fungoval, dalším problémem mohly být nekompatibilní periferie, například připojená externích zařízení. Vše se ovšem odvíjelo od použitého hardwaru, jako ještě dlouho dobu potom.

Linux běží, ale kde najdu Internet Explorer ... mohlo zaznít z úst nejednoho linuxového nováčka. Kde dnes vede Google Chrome s Firefoxem, dříve byl Internet Explorer, konkrétně v době Windows XP ve verzi 6, a ten nebyl na Linuxu nikdy nativně dostupný. Uživatelé tak museli sáhnout po prohlížeči Mozilla (později Mozilla Firefox). Ač byl alternativní prohlížeč funkčnější než Internet Explorer, mnohé weby s ním nepočítaly a blokovaly ho či ho z nějakého důvodu nepodporovaly. Důvodem mohl být také požadavek na technologii ActiveX, dostupnou pouze ve Windows. I další aplikace zajisté působily mnoha nováčkům problémy a bylo nutné hledat alternativy, pokud se už nějaké vhodné našly.

V té době Linux určitě nebyl vhodný pro nezasvěcené a obávám se, že by mohl být i utrpením pro uživatele s permanentní technickou podporou. Na druhou stranu, při správném nastavení bylo určitě možné Linux použít (nejen) jako psací stroj za použití StarOfficu (nyní OpenOffice/LibreOffice).

Dalším faktorem, bránícím v expanzi Linuxu, byla také tehdejší omezující internetová síť. Ačkoliv je Linux (jako kernel) od samého počátku dostupný na internetu, ne každý uživatel měl dostatek peněz, platil-li minutovou taxu, a trpělivosti, v případě, že síť během stahování několikrát vypověděla službu, ke stažení celé linuxové distribuce se vším, co potřeboval, pokud už taková distribuce byla dostupná online. Linux se tedy mezi uživateli šířil převážně na „cédéčkách“ – buď vypálených u někoho doma, za předpokladu, že měl vypalovací mechaniku, nebo možná častěji v přílohách technických časopisů. A ty četla jen hrstka zájemců v porovnání s celkovým počtem uživatelů počítačů. Dnes Linux běžně podporuje živé spuštění systému z instalačního média, které slouží například jako ukázka toho, co daný systém dokáže a jak vhodně dokáže spolupracovat s daným hardwarem, dříve ale tato technologie nebyla dostupná a jen málo kdo se odvážil Linux skutečně na počítač nainstalovat, aniž by věděl, do čeho jde. Uskutečněné instalace se ještě profiltrovaly, až si je ti nejodvážnější osahali a třeba zjistili, že to pro ně není to pravé ořechové. Z této éry také pochází většina linuxových vtipů a přeživších názorů, které tvrdí, jak je Linux špatný a pro běžného uživatele nepoužitelný.

Ubuntu

První světlé chvíle Linuxu na běžných počítačích měli na svědomí možná mimozemšťané. Seslali totiž z nebes vesmírného turistu Marka Shuttlewortha, který měl jak dostatek peněz, tak dostatečný obdiv pro svobodný software. Začínal jako přispěvatel do Debianu, ale po návratu z orbity se rozhodl pro založení vlastní firmy, kterou pojmenoval Canonical a již krátce po jejím založení v roce 2004 vydal první verzi své na Debianu postavené distribuce Ubuntu.

Ubuntu se během krátké chvíle stalo velmi populární. Jako první přineslo snadnou instalaci, která šla ruku v ruce s vylepšenou podporou hardwaru. Implementace se také dočkalo poměrně nové a jednoduché prostředí Gnome 2. Během pár let vznikla kolem Ubuntu obrovská komunita uživatelů. I já jsem se v té době k Linuxu s nadšením a naplno připojil, protože jsem konečně nemusel využívat pomoci ostatních k tomu, abych systém nainstaloval a běžným způsobem používal. Vývoj okolo Linuxu začal být skutečně bouřlivý, a ačkoliv přispěvatelů bylo méně než nyní, vývojáři neměli jednotný cíl a změny přibývaly relativně chaoticky. Pro zájemce to byla ale radost pohledět. Používali jsme něco jiného, než Windows, a fungovalo to. Měli jsme alternativu snad ke každému běžnému programu a mohli jsme si zahrát i několik zábavných her, pár z nich dokonce komerčních. Byly to prosté, ale dostatečně dobrodružné časy.

V životě „geeka“, chcete-li, bylo Ubuntu v porovnání s dřívějším stavem Linuxu naprostou slastí a vzhledem k nově otevřeným obzorům s ním i mnoho z nich dlouhou dobu zůstalo a pomáhalo v implementaci vylepšení či v propagaci oblíbeného projektu. Pro ostatní to ale stále nebylo úplně ono. Ubuntu ve svých prvotních verzích nedosahovalo jednoduchosti rozhraní Windows XP a ani zdaleka neoplývalo všemi schopnostmi, které konkurenční platforma měla – podpora hardwaru i přes četná vylepšení stále často zakopávala a množství dostupného softwaru bylo tristní. Pokud existovala k příslušné aplikaci z Windows alternativa, k jinému nástroji nemusela. Většina uživatelů navíc měla zakoupeny licence k Windows XP a důvodů k přechodu na Linux tak mnoho nebylo.

Chytré telefony

Nástupu Linuxu na desktopy pomohly mimo jiné mobilní telefony, které postupem času začaly svou chytrostí předčit kalkulačky a umožnily instalaci více či méně ořezaných verzí klasických systémů.

First_Linux_Phone.jpg
Pravděpodobně nejstarší telefon s operačním systémem Linux.

Vůbec první mobilní telefony s Linuxem se na trhu začaly, díky společnosti Motorola, objevovat již v roce 2003, které krátce poté následovaly i další modely. Také další firmy začaly postupně migrovat na Linux. Za zmínku stojí například tehdy velmi populární Palm anebo Nokia, která sice na své mobilní telefony stále nasazovala vlastní systém Symbian, ale vedle toho vstoupila na trh s internetovými tablety, které postavila na upraveném Debianu.

Každá platforma byla veskrze unikátní, což sice dávalo zákazníkům možnost volby, ale také se tímto způsobem výrazně omezovala kompatibilita mezi jednotlivými zařízeními, kde každé podporovalo aplikace jiným způsobem a každé se odlišovalo svým ovládáním. Naštěstí pro Linux byla v roce 2003 založena firma Android, Inc., která ačkoliv se původně nezaměřovala na mobilní zařízení brzy přehodnotila svůj zájem a začala vyvíjet vlastní operační systém pro chytrá zařízení. Google firmu v roce 2005 koupil s úmyslem vyvinout na Linuxu postavenou flexibilní a aktualizovatelnou platformu. První prototyp připomínal, dle slov Wikipedie, BlackBerry, nepodporoval dotekové displeje a pracoval pouze s hardwarovou klávesnicí. Po vzoru LG Prada a později Apple iPhonu však bylo rozhodnuto o přepracování systému i jeho prostředí tak, aby umožnil dotekové ovládání. Kolem nového Androidu se záhy vytvořil shluk hardwarových společností i telefonních operátorů, aby společně vytvořili nový otevřený standard pro mobilní zařízení.

Ostatní linuxové systémy postupně upadly v zapomnění a byly nahrazeny Androidem. Výjimkou je případ Nokie, která byla, po uvedení svého posledního internetového tabletu N900 se systémem Maemo a krátké spolupráci s Intelem na novějším systému Meego, koupena Microsoftem a od veškerých linuxových projektů, na nichž pracovala, upustila, často včetně jejich vývojářů, ve prospěch Widnows Phone, který vznikl jako zoufalá reakce na Android a Apple iOS v dílnách Microsoftu.

Dnes tedy i na segmentu mobilních telefonů (a tabletů) díky velké zásluze Googlu vládne Linux. Jablečný systém na Android postupně ztrácí a již dávno se propadl na druhou příčku. Z nejnižších pozic tuto silnou dvojici atakuje Windows Phone, který si také našel své uživatele. Je ale vhodné zmínit, že tyto telefony spadají převážně do kategorie těch nejlevnějších zařízení na trhu a zaujímají tak nikoliv svou kvalitou, ale zvláště svou cenou. Paradoxně navíc Microsoft dokáže dotovat své telefony z výdělků z Androidu, které nejsou ani zdaleka zanedbatelné a jsou vypláceny za každý prodaný telefon. Microsoft si nárokuje některé patenty v linuxových zařízeních a většinou mimosoudně výrobce donutí k součinnosti.

Právě díky Androidu si Linux vybojoval také místo uživatelsky přívětivého a uživateli velmi kladně hodnoceného systému, které do té doby nikdy neměl. Prokázalo se, že i Linux dokáže být vynikající systém. Googlu se podařilo zaujmout dostatek vývojářů (důležité je, že i těch z velkých společností) a uživatelů, kteří ruku v ruce zvýšili povědomí o Androidu a tudíž i znatelně expandovali sortiment dostupných aplikací.

Pozitivní zkušenosti Googlu vyústily v další experiment, Chrome OS ...

Android_Chrome.jpg

Je libo Chrome OS?

V roce 2009 Google oznámil, že vyvíjí operační systém na bázi Linuxu, který bude pracovat kompletně v cloudu. O dva roky později, v roce 2011, se začaly prodávat první touto platformou osazené notebooky, tzv. Chromebooky, které se, navzdory prvotnímu skepticizmu, ujaly velmi dobře a začaly být poměrně nepříjemnou konkurencí pro ostatní systémy.

Zvláště palčivým problémem je Chrome OS pro Microsoft, jehož uživatelé jsou nejčastěji tímto systémem přebírání, za což může především oproti jiným platformám vyšší koncentrace nenáročných uživatelů, kteří sice v tomto případě používají Microsoft Windows, ale přistupují odsud jen na internet (obvykle Facebook a email) a k této úloze jim nadmíru postačuje webový prohlížeč. Na rozdíl od standardního Linuxu se Chrome OS daří také díky masivní reklamě, která se svou intenzitou přiblížila té od Microsoftu.

Chrome OS sice dokáže sloužit jako náhrada počítače, ale jen stěží si na něm zahrajete největší herní pecky nebo spustíte kterýkoliv jiný pro počítače běžně dostupný program. Bude to ještě trvat dlouho, než se naše veškeré aktivity přesunou do webového prohlížeče, pokud tak někdy nastane. Zatím se uživatelé tohoto alternativního systému musejí spokojit se základními aplikacemi, i když v dnešní době mohou být již poměrně efektivně zpracovány a nemusejí pro svou funkcionalitu vyžadovat přístup na internet. Přesto, i pro náročnější uživatele, linuxové nevyjímaje, si našel Chrome OS využití a stal se doplňkem klasického počítače, podobně jako kterékoliv mobilní zařízení.

V době vzniku Chromebooků nastala také výrazná změna u klasického desktopového Linuxu. Zatímco ještě v roce 2009 byla situace víceméně shodná s tou, která zde byla během vzniku Ubuntu v roce 2004, o pár let později se začaly čeřit vody natolik, že to zahýbalo celou linuxovou komunitou.

Škatulata, hejbejte se!

Výraznou změnou prošla do té doby zastánci Linuxu oblíbená distribuce Ubuntu, a jako výsledek si odnesla jejich podstatnou ztrátu. Rapidně se zvedla popularita jiných distribucí, v čele s Linux Mintem, Arch Linuxem a kupříkladu Fedorou, do jejichž řad se původní fanoušci Ubuntu rozprchli.

Canonical svými činy sice přišel o většinu geekovské komunity, na druhou stranu se jim díky novým nápadům podařilo prorazit do světa, často i do novin či televizí, které s počítači obvykle nemají nic společného. Vzniklo nové prostředí Unity, které je poměrně snadné na ovládání a jednoduše se na něj zvyká, objevilo se cloudové úložiště specifické pro Ubuntu (Ubuntu One), stejně jako vlastní obchod s aplikacemi a firma se začala soustředit také na vývoj mobilního operačního systému Ubuntu Touch.

I přesto že byl například provoz úložiště Ubuntu One toto léto z důvodu velké konkurence ukončen a některé další projekty jako Ubuntu TV či Ubuntu pro Android se nesetkali s přílišným úspěchem, se Canonicalu podařilo zaujmout masy a vytvořit vlastní značku se specifickými prvky, které všichni na první pohled velmi dobře poznají, ne jen pouhou další linuxovou distribuci.

Díky postupné adopci uživateli se na Linuxu také podstatě zvýšila podpora hardwaru. Ubuntu tento aspekt dotáhlo téměř k dokonalosti svým vlastním nástrojem pro instalaci dodatečných ovladačů, které například stáhnou příslušný ovladač grafické karty či WiFi antény. Díky tomu nejsou potřeba žádná instalační CD, která s sebou navíc nesou pouze s Linuxem nekompatibilní instalátory pro Microsoft Windows.

Se změnami přišlo Ubuntu v pravou chvíli, právě v době, kdy začal systém Windows XP a Windows Vista zastarávat. Objevilo se tak prvních „pár“ pionýrů z řad obyčejných smrtelníků, kteří na Ubuntu přešli, ať už proto, že bylo předinstalováno na některém z prodávaných počítačů, či jim bylo Ubuntu nainstalováno popřípadě doporučeno někým známým. Podobně byly laickou veřejností přijaty i jiné distribuce, ačkoliv v menším měřítku. Linux (nejčastěji Ubuntu) je také v posledních letech stále častěji k zahlédnutí na veřejnosti a v médiích.

Ubuntu dnes podporují všichni větší vývojáři a používají ho miliony lidí po celém světě. Ubuntu se v podstatě stalo synonymem pro slovo Linux a pokud uvažujete o výměně systému, měli byste v první řadě uvažovat právě o něm.

S uživateli přišly nové aplikace a hry. Ty rozšířily dříve velmi chabou nabídku, která obsahovala převážně méně známé programy a alternativy k programům z Windows, jednodušší hry a několik málo komerčních kousků. Nově se na Linuxu objevila série her Humble Indie Bundle, jež se postarala o konstantní přísun nových Indie her, a jejichž úspěchem se záhy inspirovaly herní obchody Desura a Gameolith, které Linux taktéž začaly podporovat.

V neposlední řadě vstoupilo na Linuxový trh Valve se svým herním klientem Steam a pořádně zachvělo světem. Linuxová hráčská komunita se rozrostla a stejně tak i arzenál Linux podporujících her. Těch je nyní na Steamu již daleko přes 600 a to včetně mnoha AAA titulů. Bylo portováno několik starších i stávajících her a ty nové mají linuxovou podporu většinou přislíbenu. Ačkoliv už nyní je Linux na hry poměrně bohatý, jeho vyhlídky do budoucnosti jsou více než skvělé, jelikož ho stále ještě jeden krok od největšího herního přívalu dělí. Hráz by měly protrhnout konzole linuxovým operačním systémem Steam OS a definitivně tak ukončit ignorování této platformy.

GOG_Linux.jpgPrvní dny podpory Linuxu v herním obchodě gog.com.

Posledním přírůstkem do rodiny je známý obchod GOG.com, který dohromady s těmi ostatními oficiálně podporuje právě Ubuntu. V některých případech jsou podporovány i další linuxové distribuce, Ubuntu je ale jediným společným cílem všech distributorů a tak je perfektní volbou pro začínající uživatele Linuxu.

Nejen státní správy migrují na Linux

Velkým problémem dnešní doby je otevřený přístup k datům. Zatímco dříve se mnozí nezastavovali nad tím, co bude s jejich daty za pár let, a bezhlavě se tak pouštěli do investic nákladného a v tomto aspektu především uzavřeného kancelářského balíku Microsoft Office, v posledních letech naštěstí konečně přichází na řadu zdravý rozum a logické uvažování.

Podniky mají na výběr mezi používáním uzavřeného kancelářského balíku, jako je Microsoft Office, který je v této souvislosti nejběžnějším příkladem, a otevřeného nástroje, jako je nyní již poměrně oblíbený a široce používaný LibreOffice.

Pokud se rozhodnou jít cestou podle Microsoftu, budou nuceni zaplatit tisíce za instalaci pouze na jeden počítač. Rozhodne-li se firma investovat například do nákupu daného kancelářského balíku (6 199,-) pro 100 svých počítačů, musí vyplatit částku 619 900Kč, kde není započtena cena za licenci samotného operačního systému Windows (2 390,-). Ve výsledku by se částka přiblížila docela blízko milionové hranici. Pro větší instalace snad existují množstevní slevy, statisícovým částkám se ale nikdo v tomto ukázkovém případě nevyhne.

Pro Microsoft je licence Windows možná zlatý důl, ale licence za kancelářský balík je doslova zlatá bomba. Jedná se o cenu za standardní krabicovou verzi – nově je nicméně k dispozici také verze předplacená, kde uživatel platí průběžně, něco jako pronájem. U softwaru je tento způsob placení relativně nový, a pokud mě paměť neklame, přišlo s ním poprvé podobně jako Microsoft smýšlející Adobe u svého nástroje Creative Suite. Tímto „pronájmem“, ať už je to u softwaru jakkoliv podivné, se sice snížily jednotlivé placené částky, ale protože došlo k jejich rozdělení, mohou být ve výsledku daleko vyšší než-li dříve. Tyto firmy počítají s tím, že když začnete používat jejich software, nebudete se jim v budoucnu schopni vyhnout a budete na jejich technologiích závislí. Tedy, nestane se často, aby si někdo pronajal nějakou aplikaci pouze na jeden měsíc či rok, ale bude si ji pronajímat dále a dále, čímž ve výsledku může zaplatit mnohonásobně více, než by zaplatil při nákupu standardní verze. Microsoft pochopitelně upřednostňuje novou variantu, u které jsou konstantní příjmy téměř zaručeny.

Domácí uživatelé používají nejčastěji verzi staženou z internetu, bez patřičně koupené licence. Tento protiprávní krok si ale firmy ani úřady civilizovaného státu dovolit nemohou a musejí se tak buďto finančně vydat nebo se poohlédnout po nějaké alternativě.

Z hlediska otevřenosti jednoznačně vyhrávají kancelářské balíky OpenOffice a LibreOffice. Organizace tak nejčastěji volí jednoho z těchto kandidátů, v dnešní době snad již především lépe a rychleji vyvíjený LibreOffice. Pro tento nástroj jednoznačně hrají faktory, jako je otevřenost samotného softwaru, multiplatformnost, a cena. To, že je program otevřený, zamezuje stejně jako u Linuxu existenci zadních vrátek například pro NSA, což při instalaci tohoto kancelářského balíku na Linux znamená výrazně lepší ochranu dat před případnými odposlechy. Ušetřené úspory pak mohou být poměrně vysoké, a to i se započítáním vynaložených nákladů na přeučení zaměstnanců. Zaučení by ale nemělo být nikterak složité, vzhledem k velké podobnosti s původním rozhraním Microsoft Office.

LO_vs_MO.pngLibreOffice (vlevo) a Microsoft Office (vpravo) běžící současně na operačním systému Ubuntu.

Trnem v oku mnohým kritikům LibreOffice bývá právě onen vzhled, který je odlišný od rozhraní nového Microsoft Office. V týmu vývojářů projektu ale není zájem o kopii svého největšího konkurenta, nehledě na to, že vzhled je relativní pojem a může být jen těžko považován za dostatečný důvod pro odmítnutí na úřadech, kde hrají hlavní roli funkcionalita, která je u LibreOffice na více než dobré úrovní, a také ovládání, jež je dostatečně kvalitní, přívětivé a funkční. Vzhledem k tomu, že standardní uživatelé kancelářského balíků nepoužívají více, než základní funkce, které jsou většinou přímo na očích, troufám si tvrdit, že je efektivita práce ve dvou nejpopulárnějších balících Libre a Microsoft Office vesměs shodná.

Protože i Microsoft vidí, že pro zachování příjmů je vhodné podporovat nějaký otevřený formát, přišel s vlastním a velmi komplikovaným návrhem otevřeného formátu, Office Open XML. Ten je pro svou rozsáhlost a nečitelnost dokumentace velmi kritizován, stejně jako pro použití nestandardních technologií. Složitost formátu výrazně stěžuje začlenění podpory v jiných kancelářských balících a v podstatě znemožňuje tvorbu její stoprocentně funkční implementace. Kromě svého formátu také Microsoft zařadil podporu pro rozšířený a vítězící standard ODF, jehož dřívější verze zde byly již dávno před OOXML. Schopnost pracovat s tímto formátem je nicméně poměrně chabá. Microsoft se tedy může alespoň na papíře pochlubit podporou otevřených formátů, v reálu je ovšem situace trochu složitější a zpracování ne tak úplně funkční. A stále zde zůstává problém s uzavřeným kódem samotné aplikace, která může bez vědomí uživatele dělat teoreticky cokoliv.

Díky přechodu na otevřený kancelářský balík se mnoha firmám, a stejně tak i státním orgánům, povedlo současně přejít na Linux. Příklady jsou k vidění v mnoha zemích Evropské Unie, kde za zmínku určitě stojí jednotlivá německá města, švýcarské a francouzské oblasti. Větší hnutí můžeme vidět ale také ve státech Jižní Ameriky a v Rusku. Velká Británie sice ve správě nevynucuje šetření na nákupu operačního systému, přesto se i zde přechází k otevřeným formátům, což nejenže umožní snadnější komunikaci lidí s úřady, ale také sníží náklady o 1,2 miliardy liber.

Naneštěstí, ne každý stát a každá instituce podniká tyto kroky. Třeba takto to funguje na našich školách a podobně jsou vyhazovány peníze i na dalších našich úřadech.

Otevřenost dat a svobodný software se neřeší jen u kancelářských balíků. Obdobné problémy musejí překonat i v jiných oblastech. Vývojáři volí mezi různými vývojovými prostředími a různými operačními systémy, na nichž svůj software vyvíjejí. Stejně tak grafici a 3D návrháři/modeláři. U některých profesí je přechod na Linux komplikovaný anebo dokonce zcela nemožný, popřípadě nemusí být plně proveditelný, jako u programátorů, kteří mohou potřebovat více systémů pro interní testování.

Otevírání formátů má kromě dlouhodobého hlediska a úspor ještě jeden pozitivní dopad. Kdokoliv, kdo k nim bude chtít přistupovat, nebude závislý na investování do konkrétního produktu jedné firmy, nýbrž si může zvolit kterýkoliv z dostupných kancelářských balíků, jež onen formát podporuje. Odsud plyne také možnost využít i jiné operační systémy, jež Microsoft aktuálně se svým Officem podporuje.

Linux roste, ale ne tam, kde by to bylo nejvíce potřeba

Mnoho aplikací a her již bylo pro Linux portováno a další se jen hrnou. Podle statistik je ale růst Linuxu, pominu-li oblasti mobilních telefonů a serverů, stále velmi pozvolný. Nejvýraznější a téměř raketový vzestup je vidět u Chrome OS. Tomuto systému se daří především v USA, kde tvoří více než 20% ze všech prodaných notebooků. V jiných zemích není taková nabídka, přesto i tam je poprávka po Chromebooku velká. Vzhledem k tomu, že je Chrome OS poměrně specifický a jeho možnosti jsou omezené, jedná se o skvělý úspěch a po Androidu další ukázku Googlovského génia.

Supercomputers.jpgTak dobře se Linuxu daří zatím jen mezi superpočítači.

Na co ale stále čekáme je expanze klasických linuxových distribucí, především Ubuntu. Již mnohokrát bylo prokázáno, že se jedná o dostatečně kvalitní systém, vhodný i pro běžné uživatele. V posledních pár letech bylo díky tomu možné sledovat vyhoupnutí se z 1% celkové obsazenosti trhu na zhruba procenta dvě. Jenže to není ani zdaleka postačující skok. Statistiky operačních systémů také rámcově odpovídají statistikám herní komunity, které provádí Valve. I zde má Linux nejmenší podíl. Ze všech statistik lze vyčíst, že počet instalací Linuxu je zhruba třetinový k počtu instalací Mac OS X, přičemž celkově stále výrazně vede Microsoft se svými Windows.

Podíl Linuxu je do značné míry ovlivněn okolím, ať už přáteli, kteří ho doporučují, nebo státem či bankou, které z něj neumožňují přistupovat ke svým datům. Negativní vlivy se nicméně poslední dobou stále více eliminují a mnohé firmy, ať už softwarové či hardwarové, Linux stále více podporují a upřednostňují. Nezbývá tak než doufat, že postupný vývoj přiláká další uživatele a začne tak konečně nová epocha se svobodným výběrem mezi systémy.

Výrobci doporučují Windows, školy vymývají mozky

Poslední velkou zábranou je dle mého názoru především špatná reklama. Pokud vám Microsoft bude vnucovat Windows na billboardech, letácích či u svého stánku, je podle mě vše naprosto v pořádku. Ale když tento uzavřený systém začne najednou propagovat každý výrobce a prodejce, je problém.

Samozřejmě, taková reklama je patřičně zaplacena, například výrobci dostanou nezanedbatelnou slevu na licence Windows. Má také ale jeden negativní dopad. Pokud jste o Linuxu nikdy neslyšeli, implicitně dostanete počítač s Windows a nikdo se neptá na vaše potřeby nebo zda-li chcete investovat další peníze do možná zbytečné licence. Pokud jste trochu znalejší a požadujete-li počítač s Linuxem, potom zřejmě narazíte na výrazně omezený sortiment počítačů bez Windows či s předinstalovaným Linuxem.

Není to ale jen prodejem počítačů, důležitou roli hraje také výchova budoucích zákazníků, která je na našich školách velmi dobře organizována. Žáci se tak nevyhnou ani Windows ani dalšímu komerčnímu softwaru, především z rukou Microsoftu, a naučí se tak pracovat pouze těmito nástroji. Pokud si v životě budou vybírat, pak většina z nich určitě sáhne po tom, co zná, a nebude se ohlížet po alternativách. V tomto případě je pro Microsoft lepší neplatící zákazník, než žádný zákazník a investice do studentů se jim vyplatí i přesto, že podstatná část jsou lidé s nelegálními kopiemi. Přesto je to lepší, než uživatelé alternativního softwaru.

Linux může velmi brzy předehnat Mac OS X

Mnoha uživatelům je příjemnější Mac OS X než Windows. Přesto existuje nemalá část těch, kteří by raději sáhli po Linuxu, ale nemohli tak učinit jen proto, že jeden z vyžadovaných nástrojů pro Linux neexistuje. Pokud například Adobe svou Linuxovou politiku přehodnotí a vydá Creative nástroje i pro Linux, můžeme být svědky masivního nárůstu designérů na této platformě.

V ohrožení jsou ale také Windows, zejména pro růst linuxové herní základny. Hráčů je na Windows opravdu hodně a ti svým přechodem mohou výrazně zahýbat kartami a strhnout s sebou tak lavinu dalších uživatelů.

Je docela možné, že se Linuxu ještě dlouho nepodaří vybojovat nejvyšší pozice, jsem ale přesvědčen, že s tak silnou podporou, jaké se mu nyní dostává, určitě dokáže divy a zaujme tak i v zatím nedobytých oblastech.

Autor: Martin Kozub | pátek 8.8.2014 15:00 | karma článku: 15.45 | přečteno: 1029x

Další články blogera

Martin Kozub

Jízdní řády na telefonech s Ubuntu. Vývoj, aktuální stav a výhled do budoucna.

Má aplikace je na telefonech již několik měsíců k mání. Co mě vedlo k její tvorbě, jak probíhal vývoj, jaké trable jsem musel při vývoji překonat, kde se aplikace nachází dnes i co do budoucna plánuji se zde dnes pokusím nastínit.

15.2.2016 v 8:00 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 277 | Diskuse

Martin Kozub

Meizu MX4 v edici s Ubuntu

Jak se pracuje s aktuální vlajkovou lodí mezi zařízeními s Ubuntu? A stojí pořízení takového telefonu vůbec za to nebo je to jen plýtvání penězi a je lepší investovat do něčeho standardnějšího? Nejen to se zde pokusím objasnit.

17.8.2015 v 15:00 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 403 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.24 | Přečteno: 343 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.26 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Stane se jednoho dne Venuše Zemí 2.0?

Ze všech planet naší soustavy je naší Zemi nejpodobnější Venuše. A to i přesto, že se postupně stala horkým peklem s hustou atmosférou. (délka blogu 7 min.)

10.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.50 | Přečteno: 536 | Diskuse

Jan Řeháček

Cesta do hlubin fraktálovy duše VII

Fraktály patří k nejozdobnějším objektům celé matematiky. Jejich jemně vytepané obrysy se vyznačují nejen estetickou krásou, ale také nesmírnou komplexitou. Nepřekvapí nás tedy, že je nalezneme dobře ukryté v komplexní rovině.

9.8.2017 v 9:09 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 413 | Diskuse

Oldřich Šrámek

K oživení vesmíru je nyní vhodnější počítač než člověk

Bezesporu jednou lidstvo dříve nebo později bude muset Zemi opustit, to je jisté, ale představovat si pouze přemísťování lidí jakýmisi dopravními raketovými vlaky, je z dnešního pohledu řešení nejméně reálné.

8.8.2017 v 15:26 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 224 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 900
O autorovi:
Aktuálně student, jehož zájmem jsou především otevřené technologie a organizace, podporující opensource.

» Předchozí blog


Martin Kozubna Google+
Osobní web
iUbuntu.cz

PS: Linux používám od roku 2004. Za tu dobu stihl obsadit většinu mobilních zařízení a postupně dobývá i segment osobních počítačů. Nevěřte lidem, kteří vám budou tvrdit, že Linux nelze používat nebo že není uživatelsky přívětivý. Kdyby tomu tak skutečně bylo, nevznikly by projekty jako Google Android nebo Ubuntu.

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.